Základní pravidlo všeho
(Jiřímu Kulhánkovi)
Základní pravidlo všeho
znějící jak peníze vysázené na dřevo:
Potkáš-li nádhernou ženu kolem pětadvaceti let,
je ti jasné hned,
že je to upírka.
Stejně jako kopírka
nefungující bez toneru
nevzpírá se mysl uvěřit jedinému možnému závěru:
Upírka je vysavač.
Na mozek, na sperma, na prachy... na všechno.
Nádherná továrna na nekonečno.
Lokomotiva na krev
měnící ji v nábožný zpěv
pomalu přecházející v bezbožný řev.
”Jste opravdu nádherná, slečno upírko!
Nemohla byste si aspoň na chvíli spustit ramínko
své podprsenky?
Dám Vám za to platné stravenky
své první jarní krve”,
říkám drze.
“A tajně doufám, že se konečně dáte bez reptání
do intenzivního vysávání.
A až se stanu upírem,
upijeme se spolu k smrti
vlastní krví
na plese upírů
ve společné cele naší vysavačské smrti.” |