Biohazard
Ken Alibek, Stephen Handelman
překlad: Dagmar Brejlová, Vlastislav Kotouček, Jiří Zedník
Naše vojsko, 2002
ISBN 80-206-0629-7
Od roku 1972, paradoxně od podpisu mezinárodní dohody o biologických zbraních, vybudoval tehdejší Sovětský svaz největší a nejpokročilejší systém vedení biologické války. Sovětský svaz byl mezi 140 signatáři této dohody, kteří se zavázali “nevyvíjet, nevyrábět neskladovat, či jakkoliv jinak získávat a udržovat” biologické činitele pro útočné vojenské účely. Za tuto dobu se Rusům podařilo nashromáždit ve skladech poblíž Moskvy a jiných ruských měst stovky tun antraxu, desítky tun moru a neštovic. To vše za jediným účelem: Použít je proti Spojeným státům a jejím spojencům.
Otřesná kniha s ještě otřesnějšími fakty o výrobě biologických zbraní z pera šéfa sovětské válečné bakteriologie, který emigroval do U. S. A., nekompromisně odhalující jedno z největších tajemství Studené války. Kniha otevřeně hovoří o zneužití vědeckého pokroku k zabíjení, o mutacích vyvolavatelů smrtelných onemocnění sloužících k tomu, aby byli ještě smrtelnější. Odhaluje tajemství nevystopovatelných tříd bilologických činidel, které se hodí k politickým vraždám. Předkládá úděsnou historii o snaze Ruska vyrobit ze vzorků virů AIDS a neštovic konečnou biologickou zbraň.
V této souvislosti a v předvečer útoku USA na Irák je více než na místě otázka, kde by měli nejdříve působit inspektoři OSN. A ještě jedna poznámka na závěr: Po četbě této knihy čtenář dá bohužel jistě za pravdu následujícímu “bonmotu”: Je to velké a černé a každý den nám to klepe na dveře. Co to je? Naše růžová budoucnost. |