Život - to je síla!
Jak se můžete sami přesvědčit z přiloženého obrázku, i v neskutečně drsné, sovětskými a americkými pumami zcela zničené, zdevastované a na první pohled zcela neúrodné půdě rostou věci, které by na první pohled neměly absolutně nárok na cokoliv. Natož na tak krásný a inspirativní růst. Nechme však již hovořit J. Vrtného, mikrobiologa z 11. PN v Afghánistánu:
-Posílám foto pelargonie, kterou se nám podařilo před naší laboratoří po velkém úsilí (moje bylo, zahanben, přiznáván, minimální) dovést do rozpuku. Drží ji jeden kolega kapitán. Afghánská půda v květináči je vyschlá, ale přesto péčí dalšího kolegy-epidemiologa vykvetla. Když viděl mou snahu, jak se ji snažím zavlažovat (nabral jsem vodu mezi lícní torby a lehce jsem ji poprašoval), tvrdil, že na ni plivu, což ovšem nebyla pravda, leč ujal se ji a to je výsledek. Další snímky představují některé z nás a také netradiční pohled do ulic Kábulu. Počasí nám zatím přeje; v noci chladno, přes den relativně teplo. Pohled přes ostnaté dráty už nás tak neruší, protože pohled na zasněžený masiv Hindukúše je nádherný. Jen kdybychom se mohli zajet podívat alespoň k jeho úpatí (je to pouhých 50 km – kdy se to poštěstí, že?)! V noci je krásná obloha a ranní Jitřenka (Venuše) je pro srovnání veliká jako zahradní jahoda mezi borůvkami. Prčovní je i Měsíc, který je při ubývání obrácen jinak než u nás – je to kolíbka. Každé ráno, asi o půl páté, (u vás je to asi o tři a půl hodiny dříve) se odněkud ozývá "zpěv" muezína, což některé z nás sere, ale já si připadám jako v nějaké orientální pohádce. Dnes končí posvátný měsíc Ramadán, který pro Afghánce znamená celodenní půst. Nám bylo doporučeno, abychom před nima raději nejedli a ani nepili (ani vodu) a nekouřili. Zatím je to však v klidu, jen občas (jako včera) objeví auto s nějakou trhavinou a já nabíjím svou osobní zbraň. Doufám, že ji nebudu muset použít.
5. 12. 2002
Předvánoční pozdrav z konce Ramadánu zasílá všem čtenářům ORIGAMI Komiks a Diversum z 11. PN v Afghánistánu
Jiří Vrtný
|