Po deseti letech jsem musel opět podstoupit akt prodloužení svého řidičského oprávnění. S ohledem na stav našich ouřadů a zvláště jejich pracovníků, kteří dostali definitivu, takže už na ně není vůbec žádný metr, jsem věděl, že to bude opravdový zážitek. Má předtucha mě nezklamala. Ale úplně naopak, než jsem se domníval.
Prvotní problém týkající se množství lidí, kteří musejí podstoupit stejné martýrium jako já, chtějíce mít i nadále platný řidičský průkaz rezultující v neobyčejně dlouhé čekací doby na jejich vyřízení, jsem úspěšně eliminoval tím, že jsem se k tomuto úkonu objednal prostřednictvím elektronického objednávkového systému na webových stránkách magistrátu města, ve kterém žiji a jehož odbor dopravy jsem o tuto službu žádal. Zcela pomíjím skutečnost, že pokud tak chce člověk učinit, musí se předtím přihlásit jako uživatel webových stránek magistrátu města. Rozčílila mě skutečnost, že přihlašovací proces vyžadoval vložení minimálně 8 znakového hesla, ve kterém musela být kromě písmen nejméně jedna číslice, jeden nealfanumerický znak a jedno velké písmeno. Pokud jste tak neučinili, tak vás systém nepustil dále.
Po příchodu do budovy ouřadu jsem si jako objednaný klient zadal na pultu vyvolávacího systému číslo své rezervace. Téměř ihned jsem byl elektronicky vyvolán, vešel jsem do místnosti a přistoupil k patřičné přepážce. Paní u přepážky se mě zeptala, co požaduji. Když jsem jí to sdělil, tak mě požádala o předložení občanského průkazu, řidičského průkazu a jedné fotografie. Po překontrolování obou dokladů vzala paní u přepážky do rukou mou předloženou fotografii, podívala se na ni a řekla mi:
„Vážený pane, tuto fotografii Vám nemohu přijmout. Vy se na ni nejenže usmíváte, ale jsou Vám dokonce částečně vidět i zuby a to je na řidičský průkaz nepřípustné.“
Když mi to řekla, okamžitě se mi vybavila karikatura našeho geniálního kreslíře Vladimíra Renčína, na které pánové Dlabáček a Macháček stojí před přepážkou na úřadě a pan Macháček, držící na provaze vola, říká: "Dobrý den, pane úřad! To jsme zase my. Ale po zkušenostech s Váma z minula jsme si dnes s sebou vzali tlumočníka."
K oné fotografii musím říct, že jsem se nechal nafotit dva dny před svou návštěvou na úřadě ve specializované fotoprodejně v Avion Shoping Park centru přesně dle instrukcí visících na webových stránkách dopravního odboru magistrátu města. Ještě jsem se té paní, co mě fotila, ptal, zda fotka s úsměvem nebude vadit, a ona řekla, že naopak. Zase pomíjím skutečnost, že fotografie do jiných dokumentů – do občanských průkazů, do cestovních pasů jsou zhotovovány přímo na daném úřadu, fotky do řidičáku nikoliv.
Nějak jsem tuto nepříjemnou skutečnost ale předpokládal a vzal jsem si pro „jistotu“ s sebou 10 let starou fotografii, která mi zbyla z minulého prodloužení řidičáku.
Když mi ta paní u přepážky sdělila, že mi tu fotku nevezme, tak jsem vytáhl onu starou standardizovanou fotku, podal jsem ji jí a řekl, že mohu nabídnout jinou fotografii, sice už postarší, ale že by ji mohla přijmout, protože na ni vypadám stejně jako teď, byť ta fotka je deset let stará.
Paní u přepážky se nejdříve zkoumavě podívala na fotografii a pak na mě, vzala si můj řidičák a vzápětí mi sdělila, že to je tatáž fotka, kterou mám na tomto starém řidičáku.
Tentokrát jsem se usmál já a řekl jí, že má pravdu, ale že tato skutečnost nic nemění na faktu, že ona deset let stará fotka vykazuje identickou totožnost mé osoby, jako ji vykazuji já nyní v reálu.
Paní za přepážkou se na mě opět usmála a řekla mi:
„Máte pravdu, na té fotce jste si hodně podobný. Podle mě na ni vypadáte dokonce starší, než nyní. Já vám ji tedy uznám“.
Mohu Vám říct, že jsem na místě, na kterém bych to rozhodně nečekal, zažil něco, co odborná sexuální literatura označuje termínem orgasmus. Představa, že bych se musel jít znovu vyfotit za dalších 180,- Kč a pak znovu přijít na úřad, byla pro mě v tu chvíli naprosto příšerná. Naštěstí vše dobře dopadlo.
Já nyní přemítám, zda onen paní u přepážky pozitivně vyřešený problém s mou nestandardní podobiznou mám přičítat definitivě úředníků podmíněnou zkvalitněním jejich práce, nebo zda to mám přičíst svému neoddiskutovatelnému šarmu při jednání s osobami opačného pohlaví.
V každém případě po návštěvě dopravního odboru magistrátu města, ve kterém žiji z důvodu prodloužení řidičského oprávnění, mohu konstatovat, že nejenže nestárnu, ale dokonce mládnu, a že to mám úředně ověřeno!
Může si člověk přát více? Myslím si, že s výjimkou milujícího partnera, nikoliv.
P.S.: Oné paní pracující v pátek 18. 8. 2017 v 9:30 hod.za přepážkou dopravního odboru v městě, ve kterém žiji, hlasitě tleskám, hluboce před ní smekám a věnuji ji tento fejeton!
|
