Pro ty, kteri chteji vedet uz dopredu o cem to bude, predesilam, ze na cetne vyzvy z ceske kotliny jsem se sam nad sebou hluboce zamyslel a rozhodl se napsat clanek, ktery nebude negativni a nebude urazet narodnostni citeni obyvatel CR a jejich statni predstavitele - naopak doctete se veci pozitivni a i trochu pochvaly utrousim.
Sedel jsem vcera za pocitacem a cetl, kdyz v tom se objevil email z Ceska a jedna dobra duse mi poslala v priloze emailu s titulem "Jeste vetsi blbec nez jsme doufali." fotografii noveho predsedy vlady Ceske republiky. A to bylo panecku prekvapeni! Moje fotograficka pamet klikala jako harddrive, kdyz najde bad sector. Toho chlapa ja prece znam - tedy presne receno, znal jsem ho pred vice nez triceti lety. Byl jsem s nim na vojne u VU 4425 v Prachaticich. Jiri Paroubek byl ve funkci zastupce velitele pro proviant.
Byl tehdy desatnik absolvent a jeho nadrizenym byl opily chachar z Ostravy podporucik Gavron. Gavron byl asi dvacetilety hoch, ktery se vyucil hornikem a pak sel na dvouletou dustojnickou skolu a byl z nej lampasak - zastupce nacelnika pluku pro proviant. Typicky pripad te doby. V Prachaticich zjistil, ze je porad i pres tu jednu hvezdicku blbej jako pustok a behem par dnu se dal na nemirne pozivani alkoholu, cimz dobre zapadl do soudruzskeho kolektivu kolegu vojaku z povolani. Dva roky jsem nikdy nevidel Gavrone strizliveho. Takze proviantakem byl ve skutecnosti Paroubek.
Paroubek byl zastupcem tohoto opileho zastupce - ceskoslovenska armada mela neuveritelne mnozstvi zastupcu - kazdy byl nekoho zastupcem a mel kancelar ve spodnim patre tehdy cerstve postavene jidelny, kde byl sklad potravin a porad dostaval opustaky na schuze Narodni fronty, kde sedel za Ceskoslovenskou stranu socialistickou jiz jako dvaadvacetilety. Paroubek sam mel taky sveho zastupce, kterym byl Madar z Kosic jmenem Duro, ktery vykonaval funkci skladnika a kdyz se snazil mluvit slovensky, coz mu moc neslo a tak kazda jeho veta zacinala magickymi slovy "cijebe.." a nebo "jebemci...".
I coby mladik vypadal budouci predseda vlady temer stejne jako ted - byl natolik snedy v obliceji, ze jsme si mysleli, ze je ciganske narodnosti, coz tehdy nemelo natolik negativni podtext jako dnes, mel stejnou bradavici na tvari, tmavohnede oci a cesal si vlasy zprava doleva jako to mel Adolf Hitler - to mu zustalo.
A na rozdil od mnoha nepodlozenych historek o tom, jak v pozdejsich letech Jiri Paroubek pracoval v RaJi a cosi o verejnych zakazkach mesta Prahy, kde delal ekonoma spolu s ODS dlouha leta (Cesi jsou neuveritelne nenavistny a pomlouvacny narod), me vlastni historky jsou podlozene - protoze ja jsem u toho osobne byl. A co ja pamatuji, tak se Jiri Paroubek choval bezvadne, nikomu neublizil, nikoho neudal - rozhodne ne mne a nametu by par mohl mit, vzhledem k me celozivotni tendenci jmenovat veci pravymi jmeny - a dokonce byl na mne hodnej (a to ja si takovy veci pamatuji velice dlouho - i pres tricet let).
A ted to prijde - budouci predseda vlady CR byl na mne hodnej tim, ze kradl ze skladu salamy, kterymi mne obdarovaval. A ja jsem mu za to vdecny! Meli jsme hlad! Vojaci meli hlad. A cesky narod si muze gratulovat k tomu, ze ma konecne predsedu vlady, ktery, kdyz uz neco ukradl, tak proto, aby pomohl bliznimu, aby nasytil hladovejiciho. Tedy ne proto, aby si koupil byt na Barrandove, chalupu na Vysocine nebo apartment v Bruselu.
S Paroubkem jsme se znali hned jak prisel na utvar, protoze on byl proviantak a ja jsem byl starsina delostreleckeho oddilu a jako takovy jsem mel trikrat do mesice sluzbu dozorciho v plukovni kuchyni. To byla funkce vyhrazena pouze pro starsiny jednotek a protoze nas bylo v Prachaticich asi deset, tak jsme se stridali tak kazdych deset dnu. Vyfasoval jsem bily plast s cervenymi provazky na rameni a sel jsem se cpat do kuchyne, ale taky hlidat kuchare, aby se neprali a fasovat material na vareni dole ze skladu od Paroubka.
Vsichni starsinove me doby prisli z VU Grabstejn u Liberce, kde nas vylozene tyrali, pres VU Babice u Prahy, kde polovina roty spachala hromadnou sebevrazdu podrezanim zil a zastrelenim a ty co prezili (vcetne
mne) poslali do Prachatic. Takze neni divu, ze jsme byli bud uplni psychotici a nebo meli znacne kouzlo osobnosti. Ja jsem mel kouzlo osobnosti. Z druhe kategorie byl treba Jan Odstrcil z Drinova u Kromerize, ktery po te co prosel stejnou anabazi Grabstejn-Babice-Prachatice jako ja, ziskal zalibu ve mrizich. Vzdycky, kdyz uvidel mrize treba na dverich skladu, tak k nim pribehl, zacal s nima cloumat, strkat hlavu mezi mrize, tak jak to delal Jack Nicholson ve filmu The Shining a ackoliv stal zvenku a nikdo ho nikde nedrzel, tak s mrizemi trasl a nepricetne rval, az se mu delaly zily na krku: "Pustte me! Pustte me! Ja uz budu hodnej! Ja uz budu hodnej!". Nakonec z nej taky udelali starsinu.
A jednou jsem takhle vedl vojaky v poledne pres buzerak na obed do nove jidelny a velil jsem do kroku. "Left! Left! Left-right-left! Left! Left!
Left-right-left!" a protoze pri veleni do kroku jednotce se musi radne rvat, bylo mne slyset snad az na kopci na Libine. A z protismeru od jidelny se k nam ritil poklusem major Krupala, kteremu jsem chodil pro rum a on mne mel svym zpusobem rad a rval jak tur: "Ticho, kurva, ticho!"
"Oddil! Zastavit stat, raz dva!"
"Jak jsi to velil, Hedvicku?"
"To bolo prosim po cigansky, sudruh major!" - pravil jsem svou snazivou slovenstinou.
"A vis kde je Sabinov, kokote?"
"Viem, sudruh major!"
"Tak vel cesky, kurvauz!"
"Vykonam, sudruh major!"
To uz se odehravalo pred vchodem do jidelny, kde stal desatnik absolvent Paroubek za ucelem organizace fronty na vydej jidla a culil se jak mesicek.
Druhy den byla nedele, kdy se nevarilo a byla tzv. studena strava nebo casto taky nic. Ten den jsem se poprve vypravil k jidelne s nekolika vojaky, vylezli jsme na nakladni rampu, kde byl zamrizovany vchod a za nim dvere do Paroubkovy kancelare. Parkrat jsem prejel prazdnym esusem po mrizich, coz vydavalo zvuk, ktery si clovek pamatuje cely zivot a objevil se Paroubek.
"Paroubku, lid ma hlad!"
"Gavron je pryc?"
"Je."
"Tak pockejte chvili."
Za chvili se objevil s naruci chleba a nekolika salamy, ktere byly vdecne prijaty.
Postupem doby jsme se seznamili vice a stykali se nejen behem me sluzby v kuchyni a nebo kdyz jsem vyzadoval krmeni hladoveho lidu. Jednou jsem sedel u Paroubka v kancelari, jen za ucelem zabiti casu a pratelske konverzace.
Sedel jsem za jeho stolem, Paroubek sedel na gauci, ktery tam taky mel, kdyz tu me bdele oko padlo pohledem na oficialne vyhlizejici papir. Byla to zadost veliteli pluku o uvolneni desatnika absolventa Paroubka (tedy aby mohl dostal opustak na vice nez 2 dny) do Prahy na zasedani USTREDNIHO VYBORU STRANY.
"Ty jsi vstoupil do strany, ty vole?" - otazal jsem se, jako vzdy primo k veci.
"Jo, hned v osmnacti letech."
"Vzdyt ty jsi stejny pako jako Virag!" Virag byl nabijec od delostrelcu, myslim ze byl z Velkeho Krtisa, jestli byl kvetinar to nevim, pouze osmnactilety, coz bylo neobvykle, ktery mel nepomerne velkou hlavu a vseobecne vypadal jako Quasimodo a jeho zivotni ambici bylo stat se clenem KSC. Splnilo se mu to, prijali ho za kandidata asi po pul roce na vojne.
"Ale houby" pravil dotcene Paroubek," precti si to poradne. To neni KSC, to je Ceskoslovenska strana socialisticka!"
"Jiste - Ceskoslovenska strana socialisticka ve sluzbach komunisticke strany. Narodni fronta! Stejni kolaboranti jako lidovci! Zklamal jsi mne Paroubku!" - nedal jsem se vykolejit. A tak jsme si hezky povidali a cas nam plynul.
Od doby vojenske sluzby jsem Paroubka nevidel, snad uz jen proto, ze jsem se prestal vyskytovat v zemich tabora miru a socialismu, a tudiz nemam poneti, co z nej v mezidobi vyrostlo. Ale zacal urcite dobre, prestoze v ranem mladi jaksi ideologicky zakolisal. Ovsem jako premier bude Paroubek lepsi nez Klaus, lepsi nez Zeman a lepsi nez Gross. To je tutovka. Proc?
Protoze neni mozne byt arogantnejsi a sprostejsi nez Klaus, neni mozne byt opilejsi nez Zeman a neni mozne byt hloupejsi nez Gross. Paroubek je great white hope - tedy velka bila nadeje.
A myslim si, ze cesky narod muze byt jen rad, ze ma Jiriho Paroubka predsedou vlady. Hlad nebude, prestoze Cesi jsou znami nefachcenkove, nemakacenkove a levaci. Jiri Paroubek to zaridi - a kdyz bude nejhur, on uz urcite bude vedet, kde ukradnout par salamu a stricli chleba, aby lid hladem netrpel. A kdyby nahodou novy cesky premier prijel na Floridu, tak mu i ja do batuzku na cestu zpatky taky par stangli salamu pribalim. Krast je nebudu - to se tady nedela. Koupim je ve Winn Dixie.
Bude dobre. |
