FILADELFSKÝ EXPERIMENT
Dvacátého pátého července 1943 byl ve Spojených státech odstaven do doků torpédoborec USS ELDRIDGE s vojenským číslem DE-173. Tato válečná loď USA přešla do historie jako pokusný objekt jednoho z nejzáhadnějších vědeckých experimentů novodobé historie.
O samotné lodi se toho mnoho neví. Mezi mála dokumenty, které se zachovaly a které jsou roztroušeny na mnoha různých místech po celém světě, je velice málo informací o tomto torpédoborci. Ví se jen, že již 27. srpna 1943 ho převzalo americké válečné námořnictvo. Později se stopa po něm ztrácí... S největší pravděpodobností byl tento torpédoborec testován do konce roku 1943 u pobřeží Bermud, pak doprovázel konvoje do Evropy a do konce roku 1945 se plavil po Středozemním moři. V roce 1946 byl odstaven do zálohy a v roce 1951 byl prodán do Řecka. Avšak v řeckých dokumentech je jako datum jeho odstavení do doků uvedeno datum 25. června 1943! Palubní deník torpédoborce DE-173, jak se zdá, "zmizel". V oficiálních archívech amerického válečného námořnictva určitě stejným způsobem zmizela některá akta a taktéž celé svazky dokumentů, které obsahovaly celou řadu informací o bitevní lodi DE-173. Všechny tyto skutečnosti jednoznačně svědčí o snaze ukrývat fakta. Naskýtá se otázka, o jaká fakta šlo. Tady jsou aspoň některá z nich...
Geniální vědec Albert Einstein již koncem dvacátých let vypracoval neobvyklou unitární teorii pole. Avšak v roce 1927 zcela polekán ji stáhl zpět jako nekompletní a tudíž nedokončenou. Skutečnost však byla zcela jiná. Není žádným tajemstvím, že v roce 1943 pracoval Albert Einstein jako vojenský poradce vyzbrojovacího úřadu amerického válečného námořnictva. Svou práci v této instituci později zdůvodňoval tím, že se řídil šlechetnými pohnutkami, aby pomocí svého - jak tvrdil - "skromného" rozumu a umu přispěl k vítězství spojenců nad fašismem.
Matematický model unitární teorie pole začal začal Albert Einstein vypracovávat ihned po objevení obecné teorie relativity, která kromě jiného taktéž zdůvodnila ztotožnění tíže se zakřivením prostoru. Albert Einstein se pokoušel najít jiné geometrické vlastnosti prostoru s nimiž by bylo možné ztotožnit také jiná silová pole. Nešlo by redukovat na jednotné geometrické vztahy všechna silová pole a sjednotit je tak do jednotného unitárního pole, které by bylo vyjádřeno určitými geometrickými vlastnostmi prostoru? Albert Einstein podnikl pokus o "geometrizaci" tohoto hypotetického silového pole, o vyjádření ho ve tvaru změny určitých geometrických vlastností prostoru.
Doktor Berttand Russell v té době prohlásil, že unitární teorie pole (UFT) je kompletní, ale je příliš nebezpečná na to, aby byla lidstvu již dnes zpřístupněna. Přítel doktora Russella skrývající se pod pseudonymem dr. Franklin Reno, vypracoval v roce 1943, tedy v době, kdy pracoval ve výzkumné komisi národní obrany USA, metodu umožňující na základě využití postulátů unitární teorie pole vychylování světla až o 10%, což umožňovalo učinit neviditelným jakýkoliv hmotný objekt! Tato metoda, jakkoliv byla matematicky i fyzikálně spojitá, byla jednou velkou neznámou bez provedení patřičných ověřovacích zkoušek. Válečné námořnictvo USA však nechtělo příliš riskovat provedení podobných pokusů. Obávalo se celé řady vedlejších škodlivých účinků těchto experimentů, tj. změny barev a poruch barevného vidění, ionizace povětří, nebezpečných účinků silných magnetických polí jak na pevná tělesa, tak i na živé organismy.
Experimient využívající všech postulátů unitární teorie pole však byl nakonec přece jen uskutečněn. Došlo k němu v říjnu 1943 v docích filadelfského přístavu. Pokusným objektem byl torpédoborec USS ELDRIDGE s celou svou posádkou! Vlastním výsledkem pokusu byla neviditelnost torpédoborce včetně celé jeho posádky. K experimentu bylo použito na obou pólech zploštělého silového pole sféroidálního tvaru. Energie tohoto pole dosahovala do vzdálenosti jednoho sta yardů od paluby torpédoborce. Během pokusu bylo zjištěno, že osoby, které byly uvnitř silového pole, měly nevýrazný tvar a osoby, které byly mimo toto pole, vůbec neviděly vlastní objekt pokusu. Na hladině byla vidět pouze nevýrazná, postupně se ztrácející silueta lodi. V téže době, kdy torpédoborec zmizel z očí pozorovatelům v docích filadelfského přístavu, se tentýž torpédoborec objevil v přístavu Norfolk-Newport, Portsmouth. Byl tedy "teleportován" na vzdálenost 610 km do Virginie! Po několika minutách se opět objevil ve filadelfském přístavu.. Výsledky pokusu byly pro nezasvěceného pozorovatele přímo šokující. Navzdory tomu, že loď zůstala prakticky neporušná, osud její posádky byl hrozný. Většina členů posádky nenávratně zmizela. Někteří očití svědci pokusu tvrdí, že přešli do jiného světa. Pouze několik členů posádky torpédoborce nezmizelo. Jejich další osub však byl stejně děsivý, jako samotný pokus. Jeden z nezmizelých členů posádky přešel několik dní po pokusu přes stěnu svého bytu přímo před očima své ženy, svého dítěte a dvou dalších, stejně jako on nezmizelých členů posádky ELDRIDGE. Od té doby se již neobjevil.
Většina zbývajících, během pokusu nezmizelých členů posádky torpédoborce, se zbláznila. Jeden z nezmizelých námořníků se za několik dní "zdematerializoval" na nábřeží přístavu, další dva za několik dní na to zmizeli v baru nacházejícím se poblíž přístavu přímo před očima všech hostů a přítomných barmanek. Jeden z důstojníků válečného námořnictva, který se zúčastnil tohoto experimentu, prohlásil, že během pokusu bylo použito tak silné magnetické pole, že někteří lidé viděli dvojitě, jiní se smáli a potáceli jako opilií. Byli i takoví, kteří tvrdili, že pronikli do jiného světa a rozmlouvali tam s cizími bytostmi.
Všichni účastníci experimentu museli po jeho skončení složit přísahu, že všechno, co viděli, si musejí ponechat jpro sebe. Během rozpravy jim pro jistotu byla předána potvrzení o jejich nesvéprávnosti.. Někteří z přímých účadtníků pokusu ještě dnes přebývají v sanatoriích pro duševně choré, kde každý z nich okamžitě obdrží kvalifikovanou pomoc a péči v případě, že se "ocitne v prázdnu" nebo když zjistí, že je zase "mimo mísu, prostor a čas".
Co víme dnes o tomto experimentu? Není žádných pochybností o tom, že filadelfský experiment patří k nejvíce střeženým tajemstvím US NAVY. Dokumenty týkající se se tohoto experimentu jsou navzdory jeho oficiálnímu "odtajnění" stále nedostupné. Palubní deník DE-173 zmizel, údaje o pohybu a činnosti válečné lodi ELDRIDGE jsou zfalšované. Z archivovaných ročníků regionálních časopisů, které se objevily ve Filadelfii ve státě New Jersey v té době, "se ztratily" nejenom celé strany, ale i celá jednotlivá čísla.
Blízko k objasnění celého tajemství filadelfského experimentu byl doktor Morris J. Jessup z Michiganské univerzity. Byl mu tak blízko, že 20. dubna 1959 "spáchal sebevraždu" - nakolik se dá věřit údajům policie státu New Jersey. S Morrisem Jessupem se několikrát sešel Carlos Miguel Allende, známější pod svým poangličtěným jménem Carl M. Allen. Na podzim roku 1943 byl C. N. Allen členem posádky lodi SS ANDREW FURUSETH. Měl služební průkaz s číslem Z-41-6175, o čemž svědčí údaje v jeho námořní knížce podepsané Williamem D. Durhamem, velitelem USCG (United States Coast Guard).
V létě roku 1969 se C. M. Allen ohlásil v redakci časopisu APRO v Tusconu (stát Arizona). Potvrdil zde své dřívější informace poskytnuté jím dr. Jessupovi a doplnil je celou řadou dalších podrobností. Tvrdil, že jeho loď SS ANDREW FURUSETH plula těsně vedle torpédoborce DE-173 a že byl svědkem postupného mizení ELDRIDGE v nazelenalé mlze. Na potvrzení svých slov uvedl C.M.Allen celou řadu dalších zajímavých údajů, včetně jmen a příjmení námořníků, kteří byli stejně jako on svědky tohoto experimentu jako členové posádek obou lodí. Po ověření C.M.Allenem uvedených jmen námořníků se ukázalo, že tito námořníci byli opravdu členy posádek obou lodí. Žádného z uvedených námořníků se však již nepodařilo nalézt. Někteří zemřeli, jiní zmizeli beze stopy. Daleko zajímavější se však ukázala další skutečnost : Palubní deník lodi SS ANDREW FURUSETH byl "na příkaz velení válečného námořnictva" zničen.
Podle Allena ztratilo velení amerického válečného námořnictva soudnost, když provedlo tento historicky experiment za bílého dne a použilo k tomu doprovodného totpédoborce, který prý mohl být v téže době mnohem užitečnější jako aktivní ochrana konvojů před torpédy nepřítele. Jinak to byl podle jeho mínění neobyčejný experiment rozhodující o možnosti realizace zneviditelnění hmotných přemětů, včetně živých bytostí a o možnosti vytvoření neporazitelného válečného loďstva. Carl M. Allen se pokoušel vzbudit zájem odpovědných osob o tuto problematiku.Kontaktoval v této záležitosti již zmíněného doktora Jessupa. Efektem této jejich spolupráce je známá kniha nakladatelství VARO. C.M.Allen potvrdil svůj podíl na vzniku této knihy svým dopisem: svému otci ze dne 31. března 1978 : "...je to kniha, kterou jsme napsali spolu s doktorem Jessupem z Michiganské univerzity před čtyřiadvaceti léty." Z této knihy čerpali autoři další knihy o filadelfském experimentu s názvem "The Philadelphia Experiment", William I. Moore a Charles Berlitz (autor knihy "The Bermuda Triangle"). C.M.Allen se také setkal s Robertem A. Goermanem, od kterého pochází informace, že v Allenových poznámkách na obalu knihy W. Moorea a Ch. Berlitze, kterou poslal svým rodičům o vánocích 1979 roku, je uvedeno : "...AUTENTICKÝ PALUBNÍ DENÍK lodi, která byla použita k expreimentu, NABITÝ ÚDAJI, NEBYL PRAVDĚPODOBNĚ ZNIČEN, ALE JE V NĚČÍM VLASTNICTVÍ. Následuje Allenův originální podpis (R.A.Goerman : "Allias Carlos Allende", Fate, 1980).
Hodně osob se pokoušelo poodhalit tajemství filadelfského experimentu. Robert Charroux uvádí, že k podobným pokusům také docházelo za "železnou oponou", tedy v bývalých komunistických zemích východní Evropy. Avšak kromě sdělení profesora Dora Todericiua v rumunském časopise Informatia a ruské verze této události, ve které se hovoří o filadelfském experimentu jako o přechodu z jednoho světa do druhého bez časového vektoru v případě, že vzdálenosti mezi působícími objekty jsou nekonečně velké (což je komentováno jako zvláštní případ Möbiova pruhu), nebyl nikde jinde v oficiálním tisku bývalých socialistických zemích východního bloku tento experiment US NAVY šířeji komentován.
Americký režisér Stewart Raffill natočil o filadelfském experimentu v roce 1984 97minutový sci-fi film PHILADELPHIA EXPERIMENT (u nás byl film vydán na videokazetě firmou Lars pod názven Napříč časem) podle literární předlohy Wallace Bennetta a Dona Jakobyho s Michaelem Paré a Nancy Allenovou v hlavních rolích. Film pojednává o filadelfském expreimentu jako o pokusu US NAVY, který byl uskutečněn dr. Renem v roce 1943 a pak znovu tímtéž vědcem o 41 let později. Během prvního pokusu v roce 1943 zmizí torpédoborec ELDRIDGE spolu se dvěma členy posádky, kteří se časovým tunelem dostanou do roku 1984. Během druhého pokusu v roce 1984 je generované silové pole zesíleno účinkem silového pole z generátorů na torpédoberci ELDRIDGE v roce 1943 a je příčinou postupného mizení jednotlivých objektů výzkumného střediska, kde je prováděn pokus. Silové pole postupně do sebe "nasává" - podobně jako černá díra ve vesmíru - hmotné objekty ze svého nejbližšího okolí. Jeden ze dvou zmizelých námořníků z ELDRIDGE je "nedostatečně poznamenán" silovým polem ze zmizelého torpédoborce, a proto "zmizí" zase zpátky do roku 1943. Druhý námořník se rovněž vrací zpátky přes časový tunel do roku 1943, aby vypnul generátory na ELDRIDGE.
Tento sci-fi film je bezesporu zajímavým názorem jeho tvůrců na možný průběh a důsledky filadelfského experimentu jakožto oficiálního pokusu o ověření případné možnosti časoprostorové teleportace hmotných objektů. Je na samotném divákovi, aby si po shlédnutí tohoto filmu vytyčil hranici mezi možnou pravěpodobností a pravděpodobnou nemožností. filmovými tvůrci naservírovaných názorů na průběh a důsledky filadelfského experimentu.
Co říci závěrem? Je třeba mít na paměti, že v pomyslném šanonu označeném štítkem "Nerozluštěné záhady" se stále nachází složka s nápisem "Filadelfský expreiment". Mimochodem, úřad amerického válečného námořnictva již vydal přes 5 miliónů dolarů na dementování jakýchkoliv informací týkajících se filadelfského experimentu. Případ je tak důkladně utajován, že ani agenti Mulder a Scullyová z FBI nevyrazili po stopách vedoucích k jeho objasnění. Je to hodně nebo málo, co víme? O čem svědčí překotná snaha mocenských orgánů US NAVY? K čemu tehdy na podzim roku 1943 v docích filadelfského přístavu vlastně došlo? Byl filadelfský experiment praktickým potvrzením Einsteinovy unitární teorie pole? Anebo všechno bylo a je zcela jinak? Až příliš mnoho nevyjasněných otázek na jeden jediný vědecký experiment. Nezbývá než doufat, že tajné sejfy amerického válečného námořnictva jednou přece jen promluví.
|
