Včerejší podvečerní zpravodajský pořad Teleexpres přinesl na 1. kanále veřejnoprávní polské televize zbáběry z nejoblíběnějšího moskevského nočního klubu současnosti. Z klubu s poetickým názvem Zona (vězení, tábor)... provozovaného v duchu ruských Gulagů! Ano, nepřehlédli jste se: Strážní věže, záseky, ostnatý drát, boxy pro návštěvníky jako vězeňské cely plné krys (tedy bílých laboratorních potkanů), nahé tanečnice svíjející se u ocelových tyčí stejně tvrdě festovních jako bývalý sovětský režim, číšníci jako muklové s čísly na hrudi roznášející v chaplinovsky páskovaných trestaneckých oděvech pití návštěvníkům hledajícím další netradiční formy adrenalinového vzrušení... Totální paranoia!
Konferanciér polského Teleexpresu po shlédnutí této reportáže se vzdal tradiční každodenní humorné poznámky na konci této zpravodajské relace. "Nějak mě přešel humor", sdělil lakonicky televizním divákům. Mě taky. Z důvodu absence jakékoliv pokory a úcty k minulosti a všem těm, kteří ji svým nepopsatelným utrpením tvořili a v drtivé většině případů to také nepřežili. Píši o tom proto, protože není tomu ještě tak dávno, co jsme s pláčem spolu s mými přáteli překládali pro samizdat Solženicinův epos Souostroví Gulagu. Ano, s pláčem, protože bylo jen stěží možné uvěřit všem těm zvěrstvům, která páchala sovětská moc na svých oponentech. Když jsem byl ještě malý kluk, mí rodiče mě a mého bráchu strašili jako nejvyšší možnou formou trestu rčením: "Hladu a polských vší na vás! To by vás hned přešly roupy!" Poněkud bych poopravil tuto jejich během 2. světové války a ještě dlouho po jejím skončení bezpochyby nezpochybnitelnou pravdu: "Hlad a sovětské Gulagy na vás, baroví feťáci!" Nejnom že by vás přešly roupy, ale naučili byste se setsakramentsky vážit života...
Fašismus také vznikl v hospodách a barech plných teploušů, prostitutek a endorfinových nadšenců. Další ideologie s neméně poetickým názvem adrenalismus, kterému holduje již hodně dlouho stále větší počet lidí a kterou ještě nikdo oficiálně nenazval, právě vstupuje do své další fáze. Německé teploušské bary a hospody přetékající v třicátých letech minulého století humanismem jako současné české banky a státní rozpočet na tento rok penězi tehdy nikdo nezakázal. Velice dobře všichni víme, co po těchto barových orgiích následovalo... |
