Darwinovo rádio (Darwin`s Radio) Greg Bear, přeložila: Jana Rečková Triton, edice Trifid, 2003 ISBN 80-7254-342-3
Nakladatelství Triton sáhlo po super sci-fi opusu z pera renomovaného autora Grega Beara s názvem Darwinovo rádio. Kniha není jen o tom, co se stane, když se "..narodí dítě s dvaapadesáti chromozómy místo běžných šestačtyřiceti, které mluví od narození, ale raději se dorozumívá jinak, ...a které změní i své rodiče", a o tom, co by se mohlo stát, kdyby "... se náš mnohem chytřejší genom rozhodl, že nastal čas na inovaci lidské rasy". Kniha je především nádhernou sci-fi reportáží z nejdokonalejších a nejvelkolepějších chrámů současnosti - z vědeckých laboratoří, kde se mnohdy pomalu, na první pohled ne příliš poznatelně, ale o to cílevědoměji mění tvář současného světa. Kniha přináší vzrušující pohled do zákulisí mikrobiologických pracovišť, kde se na malém prostoru dějí kolosální věci. Jedná se o dech z prsou vyrážející vyprávění o tom, co všechno mohou způsobit z lidského genomu uvolněné endogenní retroviry, které celé generace "přežívaly" v lidském genomu ve formě tzv. intronů - spících genů. Greg Bear navázal touto knihou na svůj u čtenářů veleúspěšný román Blood Music (Hudba krve,1985), ve kterém se buňky lidského imunitního systému přemění v inteligentní nanobytosti, které ovládnou Zemi. Musím se přiznat, že Hudba krve je jedním z nejlepších sci-fi románů, který jsem kdy četl. Nejenom proto, že téma románu je mou profesní parketou. Kniha zatím česky nevyšla, doufejme, že nakladatelství Laser přece jen český překlad této knihy po mnoha letech vydá. Doporučuji přečíst si Darwinovo rádio nejenom skalním příznivcům dobré science fiction, ale taktéž všem, kdo se věnují biologii, vysokoškolskými kantory a koryfeji vědy počínaje a studenty jakýchkoliv biologických oborů konče. Navzdory poměrně obtížnému textu se překladatelka zhostila (až na pár ne příliš podstatných drobností) překladu se ctí. Dovolím si upozornit pouze na jednu závažnější nepřesnost s ohledem na její poměrně velice často citovanou souvislost: Překladatelkou označený Lynn Margulis (str. 104), autor "symbiotické evoluce eukaryotických buněk" není muž, leč žena - Lynn Margulisová, bývalá žena světoznámého amerického astronoma Carla Sagana, autora mimo jiné i známého sci-fi románu Kontakt, podle kterého byl natočen stejnojmenný film s Jody Fosterovou v hlavní roli. Tato vážená paní vyslovila hypotézu hovořící laicky řečeno o tom, že eukaryotické organismy (tedy všechny formy života od bakterií evolučně výše, včetně člověka) jsou vlastně symbiotickým konglomerátem bakteriálních buněk. Knihu doplňuje samotným autorem knihy perfektně zmáknutý výkladový slovník najčastěji používaných odborných pojmů a termínů, který i do dané problematiky zcela nezasvěcenému čtenáři umožní vychutnat jinak nevychutnatelné. Měl-li bych závěrem použít nějaký příměr, tak rád na tomto místě použiji bonmot svého nejmenovaného slovenského přítele, sci-fistu a vědce Pavla Moravčíka, který jako první na světě popsal vznik rezistence k penicilinu u bakterie Streptococcus pneumoniae vyvolávající bakteriální zánět plic: " ... pri čítaní tejto knihy som si vyslovene rochnil blahom".
Velkolepost knihy podtrhuje její stejně velkolepá obálka z tvůrčí dílny Jana Patrika Krásného.
|