Světem obchází strašidlo bioterorismu. To není jen prázdná parafráze onoho v době studené války tolikrát citovaného a zprofanovaného rčení o tom, že světem obchází strašidlo komunismu (nebo imperialismu - záleželo na tom, která strana ho citovala), leč naprosto reálná, holá pravda. Už při teroristických útocích japonské náboženské sekty Óm-šin-rikjó v polovině devadesátých let minulého století bylo jasné, že bioterorismus přešel od planých slov k tvrdým činům. Navzdory tomu, že účinky jejich předem chladnokrevně naplánovaných útoků byly děsivé, nestalo se vůbec nic. Tedy nedošlo k žádným preventivním opatřením, ať již na bázi civilní ochrany nebo konkrétních opatření vlád jednotlivých zemí. A to nedošlo k použití těch biologických zbraní, proti nimž prakticky není vůbec žádná ochrana.

V roce 1997 jsem napsal scénář komiksu METAN, kde jsem upozornil na relativně velice snadno realizovatelnou možnost zneužití biologických látek k teroristickým účelům. O rok později komiks vyšel tiskem a za další dva roky přišlo 11. září 2001 a hned vzápětí odstartovala série antraxových zásilek, tedy další sofistikovaný případ zneužití biologických látek k teroristickým účelům. Jakákoliv přírodní toxická látka se dá nejenom relativně velice snadno získat, připravit a i “vyrábět” doslova na koleně, ale stejně snadno se dá i zneužít k těm nejnekalejším účelům jaké si jen lze představit - k vystavení lidí jejich úděsným účinkům. Způsobů tohoto zneužití je minimálně tolik, jako je ryb v Atlantiku nebo v Pacifiku. Zneužití těchto látek je jen a jen na těch, kdo je již někdy použili, kdo je používají nebo je někdy v budoucnosti hodlají použít. Každá alespoň trochu technologicky vyspělá země si zvláště v době studené války přihřívala svou vlastní polívčičku na poli vývoje a produkce látek, které by mohly být použity jako chemické a biologické zbraně hromadného ničení, tehdejší socialistické Československo nevyjímaje. Kdyby mohly, tajné laboratoře československé armády v Těchoníně by nejenom vyprávěly, ale přímo řvaly o tom, co se v nich dělo a stejně tak i celá řada pamětníků oněch událostí, kteří místo toho, aby ve vězení zpytovali své svědomí, dnes klidně řídí současný český stát ze svých vysokých vládních, armádních a i jiných řídících postů.

Toto všechno je třeba mít na paměti, když zvedáme prst, ukazujeme na někoho a kříčíme: „Ukamenujte ho! Má zbraně hromadného ničení!” Přitom se zcela klidně zapomíná na onen tolikrát citovaný biblický příklad z kamenování Maří Magdalény - Kdo jste bez viny, kamenujte! Byli to Američané, kteří Sadámovi Husajnovi dvakrát oficiálně předali zárodky antraxu v době, kdy byl v krizové oblasti Blízkého východu hrází proti fundamentalistickému šílenství íránské muslimské revoluce ajatoláha Chomejního. Bojiště na irácko-íránské frontě byla v polovině osmdesátých let minulého století vlastně americkým cvičným polygonem pro vyzkoušení nové generace zbraní hromadného ničení.

Jsou země, které ještě v současné době vlastní neuvěřitelná množství biologických a chemických zbraní hromadného ničení. Jejich množství mnohonásobně převyšuje i ty nejpesimističtější odhady množství zbraní hromadného ničení, kterými dnes údajně disponuje Irák. Mezi tyto země patří nejenom Spojené státy, ale také Rusko, které je v tomto směru světovou supervelmocí číslo 1. Pokud by Spojeným státům šlo opravdu jen o eliminaci zbraní hromadného ničení a potažmo bioterorismu jako takového, měli by své vojenské síly nasměrovat ne na Irák, ale ještě trochu dále na východ.

Toto všechno je třeba mít na paměti při hodnocení současné irácké krize. Účast českého armádního kontingentu ve formě jednotky protichemické a biologické ochrany a vojenské nemocnice operujících v oblasti Blízkého východu je třeba hodnotit jako vysoce humanitární počin. Zároveň jí lze chápat jako jakousi očistnou katarzi za dobu nedávno minulou, kdy se Československo podílelo v rámci Varšavské smlouvy nejenom na vývoji biologických zbraní hromadného ničení

Průměrné hodnocení:
--vynikající--