SCI-FI: Tuseni doktora Soucka

Bylo 26. prosince 1978 a doktor Ludvik Soucek sedel ve sve kancelari v osklive budove na namesticku naproti obchodniho domu Kotva a mel tuseni. Tuseni nejen stinu a souvislosti, ale hlavne tuseni neblahe. On uz jich za ty roky mel tech tuseni par, ale tohle vypadalo na velky pruser.

Napred ty stiny Americanu. Ale ty uz byly pryc. Pak ty stiny jejich pribuznych, co se v Praze objevily pred pul rokem. Ale to uz nebyly stiny, ale uplne zivi Americane s hromadou otravnych otazek, ze nakonec musel doktor Soucek zavolat "nahoru", aby "zamini" zavolalo na americkou ambasadu a aby otravne Americany supem poslali zase pryc i s jejich otazkami. A vubec se okolo tehle veci, ktera byla vzdy klasifikovana jako "statni tajemstvi" - coz je jeste lepsi tajemstvi nez obycejne "prisne tajne!" zacalo vsechno nejak podivne hybat. Jak dlouho je mozne ukryvat pravdu? Navzdy? V Ceskoslovensku ano... Chtel o tom doktor Soucek mluvit?

Vsechno zacalo tehdy v Koreji. CSSR tehdy vyslala kontingent vojaku, vsechno provereni komuniste - oficialne se tomu rikalo "ceskoslovenska mise", aby tam vybudovali nemocnici. Jenze v te nemocnici se delaly pokusy na americkych valecnych zajatcich. Mengele by blednul zavisti. Vsechno mozne. Od obycejnych amputaci typu "co to s vojackem asi udela?" az po zkouseni chemickych a biologickych zbrani. A ruzne ty drogy na hlavu - mind-altering drugs and mind-control drugs - zajatci pak ani nevedeli, kdo jsou a kde jsou a "sli jako ovce", jak pravil svedek. A kdyz uz nebyli k nicemu, tak cesta vedla do krematoria. To krematorium na spalovani obeti tohoto "lekarskeho vyzkumu" vybudovali taky prislusnici "ceskoslovenske mise". Po provedeni "vyzkumu" byli zajatci, kteri to nejak zvladli prezit, popraveni. Ceskoslovenske krematorium v Koreji bezelo na plny vykon nepretrzite cele mesice.

Zajimave bylo, ze uz tehdy - zacatkem padesatych let - experimentovali cesti a sovetsti "lekari" s cocainem a heroinem. Joseph Douglass popisuje v knize Red Cocaine, jak na americkym zajatcich byly zkouseny ruzne davky cocainu a heroinu za ucelem vyvolani "mini-infarktu" srdce, pripadne celych serii techto "mini-infarktu"...

Vyzkum to byl tak zajimavy, ze po zmene valecne situace v Koreji se to cele prestehovalo do nemocnice ve Stresovicich. Krematorium uz ani nebylo potreba stavet - uz bylo na miste. General Sejna pozdeji pred americkym Congresem dosvedcil, ze rada pitevnich zprav z pitev techto zajatcu mu prosla rukama. A jeste i po uplnem skonceni valky v Koreji bylo sto americkych zajatcu, ve skupinach po dvaceti peti dopraveno do Stresovic. Vetsina z nich pry byla odtud poslana do Sovetskeho svazu a pochopitelne uz o nich nikdo nikdy neslysel. A tak dodnes jsou v ceskych nemocnicich ve funkcich "primaru" a "docentu" i lide, kteri to tehdy v padesatych a sedesatych letech jako mladi "lekari" zazili a zucastnili se - nadejni cesti Mengeleove...

Podobna situace se opakovala pozdeji jeste jednou - v sedesatych letech zacali priletat do Prahy americti valecni zajatci z Laosu a Vietnamu. Autobusy se zacernenymi skly je dopravovaly na misto urceni - nekteri uz Prahu neopustili, nekteri pry pokracovali zase do Moskvy. Sejna to odhadoval na

Průměrné hodnocení:
--zatím nehodnoceno--