Má smysl někde být?
Již dlouho mám svůj vlastní názor na to nejposvátnější, co nám bylo do roku 1989 zcela znemožněno: někde svobodně pobývat mimo rámec své vlasti a i svého rodiště. Zvláště v poslední době globálního propletence všeho a všech je to svým způsobem i hazard (terorismem počínaje a šířením infekčních onemocnění konče). A to již nemluvím o super degradaci vlastní osobnosti během nekonečných kontrol na letištích a celnicích (biometrické pasy, zlovůle imigrantských úředníků, atd., atd.) Velice pregnantně se vyjádřil na toto téma Ondřej Neff na Neviditelném psu, když hodnotil slavnostní otevření XXX. LOH v Londýně. Konstatoval, že pravé viděl ten, kdo tam nebyl a ten, kdo byl fyzicky přítomen, viděl na velkoplošných obrazovkách to, co viděl komfortně divák třeba v Honolulu. Nakonec se ptá opravdu otázkou přímo na dělohu: Má pak vůbec „smysl někde bejt? :-)“
Já za sebe dodávám: Kdo hodně cestuje, málo pochopil. :-(
|
