Zpět na hlavní stránku
Přepnout na KOMIKS
Nabídka
- Hlavní stránka
Historie
MAGNERON
Politika
Portrét
Recenze
  - Chystané knihy
Sekyroviny
Umění
  - Bůh stále neodpovídá
  - E-knihy
  - Sexuální kečup
Věda
- Galerie
- Archiv
- Členská sekce

Nejčtenější
- Mlčení nic ne (258995)
- Registrované (225218)
- Jak si naši p (88205)
- Takhle koment (69184)
- Cenzura české (63149)
- Píseň o rumu (60314)
- Sci-fi: Vrazi (59511)
- Já Tarzan (58873)
- Jak Rostislav (56825)
- Černá kniha m (42541)

Anketa
Momentálně není žádná anketa...

Vytvořeno v
Publikační systém AZRAEL 2.0

Novinky e-mailem
Chcete dostávat info e-mail s novinkami? Pak vepište svůj e-mail do formuláře a novinky vám začnou chodit přímo do vaší schránky!

Pokud už e-maily nechcete dostávat, odhlaste se zde.


Partneři
Oficiální stránky Andrzeje Sapkowského v ČR

Specializovaný web o komiksu

komiks.cz

SCIFIWORLD

Internetové knihkupectví KRAKATIT

Utopený Archimédes - Kritika pavědy

Nakladatelství Netopejr

CREW

FantasyPlanet.cz

Sponzoři

ORIGAMI komiks reklama
   Článek: Píseň o rumu
Vyšlo: 16.06.2004 | Rubrika: Věda
Napsal: Rostislav Hedvíček | Komentářů: 4049 | Prohlížení: 60314

 
aneb aneb Jak vznikl rum a grog.
 

I kdyz jsem celozivotni temer-abstinent (pripitky na parties a svatbach
piju a kdyz mne boli bricho, tak vypiju Budweiser a pak mne boli hlava a
zapomenu, ze mne bolelo bricho) tak presto zajimava stribrna nit vinouci se
mym zivotem je rum.

Zacalo to az v dobe me zakladni vojenske sluzby v Prachaticich na Sumave, VU 4425. Mym velitelem byl kapitan, pozdeji major Ladislav Krupala,
beznadejny alkoholik. Kazde rano, kdyz se dopotacel na rotu, jsme hadali v kolik hodin zacne pit - uz v osm a nebo az pred polednem? Mne to zajimalo, protoze ja jsem byl ten, ktery mu ten rum nosil.Fungovalo to takhle: "Starsina k veliteli!" Starsina byl rusky vyraz pro
funkci skladnika delostreleckeho oddilu a to jsem byl ja. Na vetsine utvaru
byl starsina vojak z povolani, ale u nas to byli zakladaci - protoze jsme
byli utvar "prvniho sledu" a predpokladalo se, ze jak na nas Americani z
Nemecka vlitnou, tak budou v Pisku za pul hodiny i kdyby sli pesky a tak
ministerstvo obrany nechtelo plytvat kvalitnimi kadry vojaku z povolani za
tyto funkce. Starsinou jsem se stal, nejen protoze jsem mel 198 cm vysky a
okolo 100 kg vahy (co samo o sobe zarucovalo urcite kouzlo osobnosti), ale i pro to, ze jsem prokazatelne umel cist a psat a bylo znamo, ze nepiju.
Dalsi vojak, ktery umel cist a psat byl muj kamarad cigan Jozef Bandri z
Galanty, ktery ovsem tuhle schopnost tajil a tvrdil ze cist neumi, ze
akorat umi ridit vetriesku. Tak ji ridil."Tuna som, sudruh major!" zahlasil jsem se slovensky. S nadrizenymi jsem
mluvil zasadne slovensky, protoze vsechny sve opustaky jsem dostaval do
Velkeho Krtisa. Ve Velkem Krtisi jsem nikdy nebyl, ale nebyl tam ani nikdo jiny a bylo to az na madarskych hranicich a nejel tam vlak. To bylo
vynikajici, protoze jednodenni opustak pak mel pridano dva dny na cestu tam a dva dny na cestu zpatky."Tady jsou penize!" - pravil s tezkym povzdechem Krupala, jako by na jeho
bedrech lezela odpovednost za obranyschopnost vsech zemi Varsavskeho paktu. Asi lezela. Sebral jsem penize, vedel jsem uz, ze je tam presne tricet tri korun padesat haleru a strcil je do kapsy. "Dovolte mi odist, sudruh major" zarval jsem co nejsilneji mohl, protoze krik jeste vic zhorsoval Krupalovo boleni hlavy. "Jdi uz do prdele", vydal svoleni Krupala. Do prdele jsem nesel, ale sel jsem dolu do mesta, do Prachatic. U devetaka
jsem na dotaz prohlasil, ze jdu na rozkaz majora Krupaly do papirnictvi
koupit kopiraky, lepidlo a nebo kruzitko pro poctare, co pocitali jak
daleko dostreli nase dela vzor H-122, ktera mela na hlavnich pod naterem
jeste viditelne hakove krize. Do papirnictvi jsem nikdy nesel, ale zastavil
jsem se v Mestske knihovne Prachatice, ta pamatovala jeste Mistra Jana
Husa, v normalnim knihkupectvi a v Supraphonu - proste me drobne radosti. Az na ceste zpatky jsem az temer u kasaren v malem Pramenu pod podloubim koupil flasku Tuzemskeho rumu, vyrobeneho v Seliko Prerov za 33.50, strcil ji pod kabat do podpazi a sel zpatky do kasaren. Krupala se ozral jako hejtman Sagner a vsechno bylo v poradku. A zitra nanovo.

Tato moje kolaborace s lampasaky mi pozdeji zachranila zivot v Polsku, kdyz jsem mel byt popraven sovetskymi vojaky, tak se tam tentyz Krupala vritil a pri nedostatku rumu v Polsku vymenil muj zivot za dve flasky polske vodky. Ze sveho - nikdy tu vodku pak ode mne nechtel. S Krupalou jsme meli komplikovany vztah. Za me caste prestupky proti vojenske kazni, jako
neuposlechnuti rozkazu, urazka nadrizeneho, neucast na ranni rozcvicce
(nezucastnil jsem se celkem 700x z 730 dnu) a nenastoupeni k vykonu trestu mne pravidelne trestal tremi az sedmi dny vezeni, ktere jsem zase nikdy
nenastoupil. Druhy den rano uz jsem byl zase volan k pravidelnemu ukolu
dorucovani rumu a to on pak uz zase nemel to srdce mne poslat do basy, kdyz z mych rukou prave obdrzel rum!Problem nastal az pri odchodu do civilu. I kdyz jsem nikdy zadnou basu nanastoupil, tak onen trest vzdy vysel v plukovnim rozkaze a byl zaevidovan. A tak kdyz se na konci vojny objevilo, kdo bude kolik nadsluhovat basy, tak se tam objevilo, ze Hedvicek bude nadsluhovat 65 dnu! Pres dva mesice! No to bylo proste neprijatelne. Takze nastoupila zase flaska Tuzemskeho rumu, tentokrat do rukou cetare absolventa, ktery vykonaval vsechnu praci na evidencnim oddeleni, protoze lampasak, ktery ji delat mel byl taky neustale intoxikovan. Cetar absolvent se postaral, ze veskere zaznamy o mych trestech nebyly nalezeny a ja jsem sel domu jako vsichni ostatni.

Cele ty roky jsem si naivne myslel, ze rum je cesky vynalez. O jaky jsem to
byl blouma! Cela ta historie zacina cukrovou trtinou. Ano, spravny rum neni
vyroben z lihu z repne melasy a pridanim "rumove tresti" - spravny rum je
vyroben z melasy z cukrove trtiny. Historie rum tedy zacina zaroven s
historii cukrove trtiny. Cukrova trtina se poprve zacala pestovat u
Papuancu na Nove Guineji, odtamtud se dostala do jihovychodni Asie a Indie, odtamtud do Palestiny a krizaci (taky maji nejake zasluhy) ji prinesli do Evropy. V 15. stoleti byla cukrova trtina az na Kanarskych ostrovech.Tou dobou do toho vstoupil Krystof Kolumbus. Po te co se do Spanelska s naramnou slavou vratil ze sve prvni vypravy s lodmi Santa Maria, Nina a Pinta, zacal Krystof pakovat na novou vypravu do Caribbean. Nova vyprava vyrazila v roce 1493 a mela 17 lodi a 1200 namorniku. Cestou se stavili doplnit zasoby na Kanarskych ostrovech, tam nalozili i mlade vyhonky cukrove trtiny a aniz by to tusili, polozili zaklady cinnosti, ktera hnala karibskou ekonomiku dalsich 500 let.

Prvni plantaz cukrove trtiny byla na ostrove Hispaniola (tam kde je dnes
Haiti a Dominikanska republika) a byl to uspech a cukrova trtina se
rozsirila i na ostatni karibske ostrovy. Pestovani trtiny ale vyzadovalo
mnozstvi pracovnich sil a ty bylo nutno najit. Ukrajinci a mladistvi Cesi a
Cesky se tehdy jeste po Caribbean nepotulovali jako dnes a tak okolo roku 1520 zacal obchod s africkymi otroky.Cukr se z cukrove trtiny ziskava lisovanim trtiny a odchytavanim stavy ve velkych nadobach. Stava se vari a po ochlazeni krystalizuje jako cukr. Co zbyde je cerna, husta a lepkava stava zvana melasa. Melasa se zpocatku jednoduse vyhazovala a az okolo roku 1650 si nekdo na ostrove St. Maarten vsiml, ze melasa, ponechana na slunci, ktereho je tady dostatek, zacala kvasit. A to byl zacatek premeny cerneho odpadu do tekuteho zlata, jmenem RHUM a pozdeji rum.

Na britskych ostrovech, kde maji zalibu rikat vecem jinak, nez vsude jinde
(trucku rikaji lorry - copak je to nejaky papousek?) dali rumu velmi
dobrodruzne jmeno "Kill-Devil". Jestli to dabla zabilo, neni znamo, ale
znamo je, ze puvodni sila noveho napoje zabila radu novych ochutnavacu.
Zachoval se dokument britskeho namornictva, ktery narizoval vydavat pul
pinty rumu (160 proof) vsem muzum posadky (za muze se tehdy pocitali i
desetileti hosi) kazdy den. Jestli to vypili najednou, opatrne usrkavali a
nebo si tim namazali bolave nohy bylo na prijemcich. Obvykle to vypili
najednou a zacali se rvat a vseobecne delat nepristojnosti a problemy.Problemy spojene s vydavanim rumu zacaly byt tak zavazne, ze v roce 1740 vydal Commander in Chief of the West Indies admiral Vernon prikaz, ze vydavany rum musi byt smichan s vodou v pomeru quart vody a pul pinty rumu. Redit rum vodou byl v ocich namorniku veliky hrich a zacali novemu napoji posmesne rikat "grog" - podle plaste, ktery admiral Vernon nosil a kteremu se rikalo "grogram". Jmeno grog se ovsem ujalo.Koncem osmnacteho stoleti zacaly karibske ostrovy vyvazet rum (nebo rhum)
do Anglie v tak velkem mnozstvi, ze rum na britskych ostrovech temer
vytlacil do te doby nejpopularnejsi napoj - gin. Napoj "rum punch" se stal
tak popularnim, ze jen Londyne samotnem bylo pres 300 "punch
houses".  Britske kolonie v Americe take dovazely velka mnozstvi karibskeho rumu a platily za lihovinu drevem a susenymi rybami. Kdyz to videla Anglie, snazila se zvyhodnit sve vlastni lihovary a palenice tim, ze zakazala prepravu a obchod s rumem mezi koloniemi a naridila na dovoz rumu do Ameriky vysoke dane. To zpusobilo vystavbu lihovaru na vychodnim pobrezi Ameriky a primy dovoz melasy z karibskych ostrovu a nadeje Anglie na dominanci ve svete rumu byly v haji.A Amerika se tim stala casti Atlantickeho trojuhelniku. Melasa byla na
lodich dopravena do Nove Anglie, coz je severovychodni pobrezi Ameriky a prodana. Lode pak byly nalozeny rumem a odpluly k africkemu pobrezi, kde byla lihovina vymenena za otroky. Otroci byli odvezeni na karibske ostrovy a prodani majitelum plantazi. Ted prazdne lode byly nalozeny melasou a odpluly zase na sever do Nove Anglie, kde vylozily melasu, nalozily rum a takdale a takdale...

Rum se na ostrove Sint Maarten zacal vyrabet od roku 1650 a zacatkem
devatenacteho stoleti na ostrove bylo 58 plantazi s 9869 akry cukrove
trtiny.  Zruseni otroctvi prineslo i konec plantazi s cukrovou trtinou a
kvuli nedostatku lacine pracovni sily prestalo byt ekonomicky ziskove.
Posledni velke plantaze a distilerie byly na ostrove zavreny v roce 1920. I
kdyz cukrova trtina se dnes pestuje na rade mist - na Barbadosu, v Indii,
na ostrove Mauritius, na Fidzi, v  Australii, a dokonce i v USA (Maui,
Kauai), ale i na Floride (Immokalee), presto jedinym mistem, kde se cukrova trtina stale sklizi tim nejprimitivnejsim zpusobem za pouziti otrocke prace je dnes ostrov Kuba, kde otroctvi sice bylo zruseno taky, ale Fidel Castro za pomoci komunistu celeho sveta je provozuje dodnes. Pamatuji se, ze lihovar Kojetin zpracovaval kubanskou melasu jeste pred nekolika malo lety- i cesti komuniste, porad jeste nepotrestani, nesou svou vinu na prezivani otroctvi na svete.Onen Tuzemsky rum - jako takovy vznikl v Rakousku a v Nemecku jako nahrazka
zamorskeho rumu za napoleonskych valek v Evrope, kdy byly naruseny cesty od pristavu do vnitrozemi. Lid chtel chlastat a nemel co. Tehdy vynalezen tzv. Innländer Rum (presny preklad: tuzemsky rum), dodnes k mani v Rakousku a v Cesku (byt pod zmenenymi nazvy, ktere vynutila EU), v Nemecku zcela vymizel. Byl k dostani za casu NDR pod pojmem Ersatz-Rum nebo jeho michanice s pravym zamorskym Verschnitt-Rum.Takze dlouha cesta rumu, od puvodniho tropickeho Kill-Devil, pres Rum
Runners az po dnesni Bacardi nebo "Rhum Agricole", coz je lihovina vyrobena ne z melasy, ale primo ze zkvasene stavy vymackane z cukrove trtiny, vedla az nekde k tuzemskemu rumu, vyrobenemu v Seliko Prerov z lihu z melasy z repy cukrovky, co tak chutnal majorovi Krupalovi v Prachaticich a jedne me pritelkyni v Prerove, kdyz jsme spolu slavivali narozeniny (ona mela narozeniny o den driv nez ja a slavivalo se tehdy dlouho predlouho a tak ty nase narozeniny vzdy nejak splynuly). Vsechno nejlepsi k narozeninam, Evo.

Rosta, reportujici z ostrova Sint Maarten, Netherland Antilles.

 
Související články:
Nebyl nalezen žádný související článek...
 
Komentáře čtenářů:

ORIGAMI komiks reklama
Hodnocení článku
Ohodnoťte tento článek dle toho jak se vám líbí.

Průměrné hodnocení:
--nic moc--

Vynikající (0)
Dobrý (5)
Nic moc (0)
Velmi slabý (3)
Bůh stále neodpovídá
09.04.2003
Krajina po záplavě
Dittmar Chmelař
... má své nesporné výhody a přednosti!...
[více]

E-knihy
20.10.2014
Železo 10
Dittmar Chmelař
10. část SF románu Vojtěcha Mornsteina na pokračování....
[více]

Historie
12.01.2016
Jak tomu bylo za 2. světové.
Dittmar Chmelař
......
[více]

Chystané knihy
17.06.2004
Černá kniha minulosti
Rostislav Hedvíček
......
[více]

MAGNERON
10.07.2010
MAGNERON
Dittmar Chmelař
Diagnostika a léčba lidských onemocnění na základě spektrální analýzy vířivých magnetických polí lidského mozku....
[více]

Politika
05.08.2016
O nacionalismu.
Dittmar Chmelař
......
[více]

Portrét
20.09.2004
Takhle komentuje Jaromír Bosák .............no prostě paráda!
Dittmar Chmelař
Takhle komentuje více než profík....
[více]

Sekyroviny
19.08.2017
Orgasmus na úřadě.
Dittmar Chmelař
...aneb Jak nestárnout....
[více]

Sexuální kečup
31.03.2003
Mlčení nic nezmění.
Dittmar Chmelař
...Hmmm...Kéž by to byla pravda!...
[více]

Věda
18.06.2015
O maskulinizaci vědy.
Dittmar Chmelař
......
[více]

Naše ikonka
ORIGAMI


Coded by Pavel Nero Kramný | Graphics by Josef Fraško
© 1995 - 2017 Dittmar Chmelař - MikroMedia

MirkoMedia