Temer cely zapadni svet byl prekvapen, kdyz v cervnu 1950 napadla Severni Korea sve jizni sousedy. Prekvapeni se vsak netykalo tehdejsiho Sovetskeho svazu, Ciny, Ceskoslovenska a dalsich komunistickych zemi, ktere o invazi vedely jiz nekolik mesicu predem a neoficialne ji podporovaly vojensky i financne. Kratce pred invazi dostalo Ceskoslovensko z Moskvy prikaz vybudovat v Severni Koreji vojenskou nemocnici. Vetsina Cechoslovaku, kteri se planovani a stavby nemocnice ucastnili, netusili nic o jejim pravem ucelu. O "logicke" vysvetleni a kompletni utajeni cele operace se postarala komunisticka vojenska rozvedka. Hlavni misi vybudovane nemocnice bylo slouzit jako zvlastni, prisne utajene rozvedne zarizeni - experimentalni laborator - ve kterem byli zajati americti vojaci a Jihokorejci vyuzivani k vyzkumnym ucelum.
Zasveceni tvrdi, a je svedecky dolozeno, ze skutecna zverstva se zacala na
valecnych zajatcich pachat prave v prubehu korejske valky a pak pokracovala jeste ve vetsim meritku behem valky ve Vietnamu a po celou dobu tzv. studene valky. Zneuzivani veznu i vlastniho obyvatelstva k vedeckym ucelum se v byvalem Sovetskem svazu delo jiz ve 30. letech, nikoliv vsak v takovem rozsahu jako tomu bylo od 50. let, kdy po druhe svetove valce Soveti a zeme vychodniho bloku jiz tezili z dosazenych vedeckych poznatku zajatych nemeckych vedcu. Dr. Walter Hirsch vypracoval zpravu o sovetskych biologickych a chemickych zbranich, jez byla v roce 1951 prelozena do anglictiny a predana americke vojenske rozvedce. Zde se mj. hovori o testovani techto zbrani na veznich v SSSR (Hirsch Dr. Walter, Soviet BW and CW Preparations and Capabilities).Ceskoslovensko pod primym dohledem sovetskych poradcu sve obyvatele a vezne tez nesetrilo. V odtajnenych materialech CIA z 50. let jsou zpravy o testovani biologickych a chemickych zbrani na uzemi nasi zeme. Pokusy byly provadeny Praporem zvlastnich bojovych prostredku (jednotka c. 2276 umistena v Olomouci) a vycvikovym praporem (VBZ-VZVBP). Na Pisecku (oblast Sedlcan) byly ucelove zamorovany zdroje pitne vody - studny - sovetskym biologickym bojovym prostredkem UNA-73 (prostredek vyvolaval silne krvave prujmy a smrt nastavala prumerne do 13 hodin po poziti), provadely se letecke postriky antraxem a jedovatymi plyny na Olomoucku a v jinych castech Ceskoslovenska. Na nic netusicich obyvatelich se testoval i botulin a virus psittacosis a dalsi jedy, bakterie a viry. Vysledky techto operaci pak byly konzultovany a dokumentace predvadena na tajnych komunistickych konferencich.
Ceskoslovensky vyzkum, vyvoj a vyroba biologickych a chemickych zbrani byly provadeny na cetnych konkretnich mistech republiky (jmenovite uvedenych ve zprave CIA), a to vojenskymi vyzkumnymi ustavy pod hlavnim dohledem ministerstva obrany a civilnimi vyzkumnymi ustavy pod primym dohledem VTU Praha. Podle sovetskeho vzoru se tak delo tzv. "bunkovym systemem", ktery zarucoval utajeni v ramci celeho prijateho programu. Jednotlivym "bunkam" nebyl znam cely koncept, pouze jeho dilci casti, takze vyzkumni pracovnici nemeli nejmensi tuseni o celkovem rozsahu danych projektu.
Chemicke a biologicke zbrane proti nepriteli nutne potrebuji lidske
"pokusne kraliky". Uhlavnim nepritelem komunismu byly a jsou Spojene staty, a proto americti valecni zajatci z korejske a vietnamske valky
predstavovali zadouci "material". A nejen pro zpravodajske ucely… Komuniste povazovali valecne zajatce za "valecne zlocince", na ktere se nevztahuje Zenevska dohoda, resp. jeji clanek o repatriaci zajatcu po ukonceni valecneho konfliktu a podepsani primeri.
Tak se tedy stalo, ze behem ruznych valecnych konfliktu zmizely beze stopy
tisice americkych vojaku. Oficialni cisla uvadeji, ze po skonceni druhe
svetove valky zustalo 20.000 prislusniku americke armady nezvestnych a
vlada, rodiny a pratele dodnes nevi nic o jejich osudech. Vi se pouze to,
ze byli viteznou Rudou armadou presunuti z nemeckych zajateckych taboru do SSSR, kde take jejich stopy konci. Soveti je pres veskere dohody a
opakovane vyzvy z americke strany odmitli repatriovat, ba dokonce zapreli
jejich existenci.
Po ukonceni korejske valky (1950-1953), ve ktere zahynulo 54.246
prislusniku americke armady, zustalo po oficialni vymene zajatcu opet vice
nez 8.000 Americanu nezvestnych! Vietnamska valka (1964-1975), v niz prislo o zivot 58.202 americkych vojaku, zvysuje pocet nezvestnych oficialne o 2.338. Skutecne cislo je vsak podle ruznych verohodnych zdroju mnohem vyssi.
Obdobim studene valky se pocet nezvestnych zvysuje o dalsi stovky. Jenom pro ilustraci: v prubehu 20 let, 1950-1970, bylo nad a kolem pobrezi
byvaleho Sovetskeho svazu sestreleno kolem 39 americkych letadel, na
jejichz palube se nachazelo celkem 364 muzu. O osudech 141 z nich neni
dodnes nic znamo, dodnes jsou vedeni jako MIA-missing in action, nezvestni.
Nad vsemi pohresovanymi dodnes visi velky otaznik. Existuje teorie, ze bud
zemreli ve vezeni nebo neprezili krute podminky pracovnich lagru. Nekteri z
nich jiste tak skoncili. Nikoliv vsak vsichni, nebot KGB si americke
zajatce vysoce cenila - tvorili zvlastni kategorii urcenou k jinym ucelum
nez jak tomu bylo u beznych zajatcu z jinych zemi. Proto je tak tezke
vypatrat, jaky byl skutecny osud techto tisicu americkych valecnych
zajatcu, kteri se nikdy nevratili domu.
General Dmitrij Volkogonov (zemrel v r. 1995) zminuje ve svych pametech
plan KGB na "dodavani americkych valecnych zajatcu do SSSR za ucelem
shromazdovani rozvednych informaci". Tento dokument podepsal v 60. letech tehdejsi sef KGB Vladimir Semicasnyj.
Po skonceni studene valky rusky president Boris Jelcin pri sve navsteve USA v roce 1991 otevrene priznal, ze na uzemi byvaleho Sovetskeho svazu jsou stale zadrzovani zivi Americane!
Teprve tehdy, na natlak medii, rodin nezvestnych a dalsich zucastnenych, se
americka vlada zacala oficialne zabyvat "zapomenutymi" prislusniky sve
armady, kteri se z ruznych valecnych konfliktu nevratili. Celou zalezitost
dostalo na starost ministerstvo obrany a melo shromazdit, prosetrit a
analyzovat informace svych tajnych sluzeb, svedku a veskere dalsi informace v teto politicky ozehave zalezitosti. Ministerstvo melo take spolu s
dalsimi urady federalni vlady privest k jednacimu stolu dotcene vlady
cizich zemi, aby zodpovedely mnoho neprijemnych otazek.
V roce 1992 byla vytvorena Spolecna americko-ruska komise (pro valecne
zajatce a pohresovane) - USRJC, ktera mela proverit cetna svedectvi a
evidenci o tom, ze americti valecni zajatci byli behem modernich valek
zavlekani do byvaleho Sovetskeho svazu za spoluprace jeho satelitnich
komunistickych zemi, Ceskoslovensko nevyjimaje.
Informace z ruznych pramenu jasne potvrzuji skutecnost, ze existoval
komunisticky program na nevydavani, nasilne zadrzovani a zneuzivani
americkych valecnych zajatcu k ruznym ucelum. Svedectvi ceskoslovenskeho generala Jana Sejny v kratkosti zminuje i autor teto knihy. Jan Sejna vypovidal pred komisi americkeho Kongresu dvakrat, v roce 1992 a 1996. Osobu Sejny a jeho tvrzeni se vsak ucelovou komunistickou propagandou podarilo v ocich siroke verejnosti natolik uspesne zdiskreditovat, ze pro mnoho lidi zustal pouhym "seminkovym" podvodnikem. Nicmene, obe jeho vypovedi pred komisi Kongresu byly potvrzeny z mnoha dalsich zdroju. Nedavno odtajnene archivy CIA davaji k dispozici stovky a stovky dokumentu se svedectvim lidi, kteri na ruznych mistech byvaleho SSSR nejakym zpusobem prisli do styku s americkymi valecnymi zajatci.
Sejnova slova potvrzuje dale plukovnik Philip Corso pred komisi americkeho Kongresu 17. zari 1996. Ten se jiz v 50. letech vzhledem ke svym zavaznym informacim neuspesne snazil primet tehdejsi vladu, aby ve veci nezvestnych americkych valecnych zajatcu podnikla patricne kroky. Plukovnik Corso byl sefem specialni slozky rozvedky, k jejimz ukolum patrilo sledovani komunistickych a zpravodajskych aktivit Cinanu, Severokorejcu a Sovetu v americkych zajateckych taborech v Jizni Koreji a nepratelskych na severu. V roce 1953 byl clenem delegace v Paumunjomu a ucastnil se vymeny nemocnych a zranenych zajatcu. S temito vojaky se take osobne sesel a hovoril s nimi. Corso se behem vykonu sve sluzby dozvedel, ze cela operace tykajici se zachazeni s americkymi zajatci byla plne pod dohledem a kontrolou Sovetskeho svazu. Ve sve vypovedi mj. rika: "Vymyvani mozku a zverstva pachana na americkych valecnych zajatcich byly vedomymi a ucelovymi ciny sovetske politiky. Byly pouzivany nejen na veznich z nasi strany, ale take na jejich vlastnich lidech a dalsich, ktere Soveti meli pod svoji kontrolou."
Plukovnik Corso ziskal dulezite informace od zajatcu, kteri se vratili.
Jejich vypovedi dokumentuji komunisticke lekarske experimenty (nacistickeho stylu) na americkych veznich. Nejdabelstejsi a nejlstivejsi byly udajne techniky pouzivane na zmenu mysleni. Byly stejne nebezpecne jako operace mozku a mnoho zajatcu pri jejich aplikaci zemrelo. Mnoho z nich take v dusledku techto experimentu spachalo sebevrazdu. Plukovnik Corso dale uvedl, ze Soveti ucili sve spojence podrobny vedecky proces zamereny na privedeni vezne do takoveho stavu, kdy mohl byt zneuzit k dalsim ucelum. Navrativsi se zajatci, kteri meli tuto zkusenost za sebou, vypovidali, ze ti, jez na nich "pracovali", byli vysoce efektivni, perfektne vyskoleni a
vzdelani. Jednalo se o odborniky praktikujici smrtelne psychologicke metody koncici casto fyzickym mucenim. Sovetsky pristup byl svevolnym aktem jejich komunisticke politiky, ktera aktivne odmita, podkopava a nici veskerou strukturu lidskych hodnot.
Corso ziskal spousty informaci o skutecnosti, ze americti valecni zajatci
byli zavlekani do Sovetskeho svazu. Tyto informace prichazely z mnoha
zdroju, mezi ktere patri vypovedi cinskych a severokorejskych valecnych
zajatcu, zpravy ruznych tajnych sluzeb a zpravodajska hlaseni, zpravy z
Ciny, ruzne sifrovane zpravy, uprchlici z komunistickych zemi (dustojnici
sovetskych a jinych tajnych bezpecnostnich a zpravodajskych slozek) apod.
Americti valecni zajatci byli udajne prepravovani hlavne vlakem, a to pres
cinske hranice Manchu-li, Manchuria, a pres Pos´yet do oblasti Primorskij
Kraj v byvalem Sovetskem svazu.
Velitel William (Chip) Beck (33 let v tajnych sluzbach) tyto informace tez
potvrzuje. Rika, ze SSSR po vice nez pul stoleti planovite zneuzival cizi
valecne zajatce. V masinerii systemu "Gulag", kde bylo prubezne internovano vic nez 30 milionu sovetskych obcanu, se nachazely stovky tisic obcanu z jinych zemi, vcetne pul milionu Nemcu, Rakusaku, Italu, lidi z vychodni Evropy a Japoncu. V prubehu 50 let byly mezi temito cizimi vezni stovky - pokud ne tisice - Americanu. Dosud neni znamo co se s nimi stalo. Presun americkych zajatcu do pracovnich lagru byl zamerny a ucelovy, nebot pokud by byvalo slo o omyl, Soveti by tuto skutecnost jiz davno napravili pomoci diplomatickych kanalu.
Samotna povaha tajnych operaci znamena, ze se nejedna o nahody. Proto
nejsou priznavany ani ochotne odhalovany. A cim vetsi rozsah dana tajna
operace ma, tim kolem ni existuje vyssi stupen utajeni. A presun americkych valecnych zajatcu do SSSR je jedno velke tajemstvi… To co Sovetsky svaz zahajil v roce 1945 - SSSR, Korea, Vietnam, Laos, Kambodza, Cina, Khmer Rouge, Kuba, vychodoevropske zeme a dalsi - to si strezi dodnes. Proc? Komunismus neni "mrtvy". Jak uklada jeho doktrina, pouze se dle potreby a s ohledem na situaci stahl do pozadi. V "byvalych" komunistickych rozvednych a kontrarozvednych slozkach nedoslo k zadnym cistkam.
Dokumenty a zaznamy zasadniho charakteru, jak zduraznil general Jan Sejna, byly ze zemi vychodni Evropy premistene do Moskvy. Ti, kdo drive ridili KGB a jejich obdoby v zemich vychodniho bloku, jsou u kormidla dodnes. "Chip" Beck rika, ze je sice tezke, nikoliv vsak nemozne, aby komunisticti veterani, kteri se ucastnili techto tajnych operaci a kteri by mohli znat osudy americkych valecnych zajatcu, vystoupili z temnot a podali sva
svedectvi. Je vsak pravda, ze jejich vlastni zivoty a zivoty a existence
jejich rodin by tim mozna byly ohrozeny. Jeden byvaly dustojnik KGB rekl:
"Novinari a podnikatele jsou v Moskve a Petrohradu vrazdeni za pokusy
odhalit tajemstvi mnohem mene choulostive nez jake predstavuji valecni
zajatci." V byvalem Ceskoslovensku jsou verejne zname ctyri "sebevrazdy" ci velice podezrela umrti lekaru, kteri se ucastnili "zdravotni" mise v Koreji
a Vietnamu.
Zminena Spolecna americko-ruska komise by mohla vyresit dosud visici
otazniky kolem osudu valecnych zajatcu, kteri byli dlouha leta drzeni v
zajeti za podminek ryze brutalnich a nehumannich. Mohla by tez zabranit
tomu, aby se tento druh tragedie uz nikdy v budoucnu neopakoval.
Vysetrovatele pri JCSD (Joint Commission Suport Directorate) jsou
presvedceni, ze tajemstvi dosud nezvestnych zajatcu jsou ukryta v
moskevskych archivech a v archivech byvalych komunistickych zemi.
Generalporucik Jurij F. Jezerskij, byvaly prislusnik KGB na sovetskem
ministerstvu statni bezpecnosti, jez se zabyval rozvedkou a
kontrarozvedkou, vsak potvrdil obavy, kdyz rekl: "Vyhledat specificke cizi
vezne ve vezenskem systemu byvaleho Sovetskeho svazu by bylo velice
obtizne, nebot se jim bezne pridelovala jina jmena." Predpoklada vsak, ze
zaznamy o zmenach jmen by mohly existovat, a to s nejvetsi pravdepodobnosti nekde v Moskve.
Presto vsak vysetrovatele JCSD pokracuji v prekladani tisicu spisu, ke
kterym jiz ziskali pristup, a pokracuji v jednanich s byvalymi i soucasnymi
statnimi zastupci, prislusniky tehdejsi KGB a armady a hovori s ruskymi
obcany, z nichz nekteri jiz nemaji strach podat sva svedectvi. Neni tomu
davno co ruska vlada dala americkym vysetrovatelum k dispozici rozsahle
mnozstvi dokumentu. Tato "sbirka" obsahovala 6.000 stran dokumentu a na 300 fotografii, jez se vsechny tykaly dosud nezvestnych americkych vojaku z obdobi korejske valky. Tymy vysetrovatelu take postupne zkoumaji mista byvalych "gulagu", kterych jsou na uzemi byvaleho SSSR desitky tisic. Ve
stale zive studii "Gulag" pribyvaji dalsi a dalsi mista spolu s vypovedmi
svedku potvrzujicimi pritomnost americkych zajatcu v danych lokalitach.
Spoluprace Spolecne komise s vladami zemi byvaleho komunistickeho bloku vsak dosud prinesla jen malo vysledku. Snad jen Polsko, Bulharsko a Madarsko projevily v teto veci konkretni snahy.
Ceska republika (UDV) na zaklade oficialnich zadosti podanych v roce 1992 americkou stranou vypracovala tzv. "Zpravu o presetreni informaci o udajne ucasti ceskoslovenskych komunistickych instituci na nehumannim zachazeni s americkymi valecnymi zajatci v prubehu korejske a vietnamske valky" a v roce 1998 ji americke strane predala. Tato Zprava byla take nedavno zverejnena v Sesitu UDV c. 9, ovsem v podstatne zredukovane verzi, zejmena co do identifikace zucastnenych. Zprava pro americkou stranu ale velice dba na to, aby nesdelila zadne vitalni informace. Je z ni zrejmy neprofesionalni (neochotny?) pristup k hlubsimu badani v ruznych archivech, ve kterych by se zcela jiste nasly nektere konkretni odpovedi na setrenou problematiku.
Zato vsak bylo vyvinuto az nadmerne usili k opetovne diskreditaci generala
Jana Sejny (specialni elaborat o nem viz UDV sbornik Securitas Imperii,
Sesit c. 8) a znevazeni vypovedi PhD Josepha D. Douglasse Jr. Douglass
pracoval v oblasti narodni bezpecnosti (USA) pres petatricet let. Take
prednasel na Cornell University, Naval Postgaduate School a na skole
Advanced International Studies Johna Hopkinse, a vseobecne si ziskal siroky respekt za sve studie tykajici se americke a sovetske nuklearni strategie, komunistickeho principu rozhodovani, chemickych a biologickych zbrani a politickeho puvodu mezinarodniho obchodu s narkotiky, terorismu a organizovaneho zlocinu. Jeho knize "Red Cocaine: The Drugging of America and the West" se dostalo mezinarodniho ohlasu. V lonskem roce vydal dalsi titul s nazvem "Betrayed", ktera se zabyva otazkou americkych valecnych zajatcu. Douglass zde mj. zurocil i poznatky, jez ziskal behem let sveho pratelstvi s Janem Sejnou. Trvalo dlouhych 19 let az do Sejnovy smrti v roce 1997.
Prestoze dnes jiz byvaly cesky president Vaclav Havel napsal na podzim roku 1998 dopis, ve kterem Spojene staty ujistuje, ze ceska strana vyvine
veskere usili na podporu setreni ve veci americkych valecnych zajatcu a
prosetri konkretni archivy komunisticke strany, slozek MV a MO atd., Ceska republika zustava stale jen u slibu. Zastupci JCSD navstivili od roku 1996 Ceskou republiku jiz nekolikrat, avsak sliby z oficialnich mist nebyly
dosud uskutecneny. Americka strana predlozila konkretni dotazy - i ty
zustavaji stale nezodpovezeny. Svedky a zucastnene osoby nemela americka strana dodnes moznost vyslechnout, prestoze ji to bylo prislibeno. Takoveto jednani ze strany ceskych zastupcu vrha temny stin podezreni na cely nas
narod a na stav demokracie, ktery se jako rovnocenny partner v NATO snazime svetu presentovat.
V lednu 2003 doslo v Praze k dalsi oficialni navsteve zastupce JCSD Normana Kasse, clena americkeho Kongresu - valecneho veterana - plukovnika Samuela Roberta Johnsona a dalsich, kteri pri jednani s urcitymi oficialnimi misty znovu zduraznili potrebu spoluprace v dane zalezitosti. A oficialnimi misty jim byla spoluprace opet prislibena…
Zaverem je treba zduraznit, ze kazda valka sebou nese ztraty na lidskych
zivotech. Prislusnici americke armady - stejne jako prislusnici kterekoliv
jine armady na svete - si jsou vedomi skutecnosti, ze pri vojenskem
konfliktu mohou byt zraneni ci dokonce zabiti. Zadny z nich vsak nepocita s
tim, ze by po ukonceni boju mohl i nadale zustat v rukach nepritele a jeho
vlada by se mu nepostarala o bezpecny navrat domu…
Valecne zlociny nejsou a ani nemohou byt zapomenuty. Jsou zde rodinni
prislusnici, pratele, spolubojovnici a organizace, kteri otazku nezvestnych
udrzuji a budou udrzovat stale zivou, dokud se kauza i toho posledniho z
tech, jez se nevratili, bez pochybnosti a spekulaci neuzavre.
Tlusta cara za minulosti, jakou by si mnozi moc a moc prali, nepripada v
teto veci vubec v uvahu. Setreni pokracuje.
-----------
Korejske zverstvo! (Korean Atrocity!)
Autor: Philip D. Chinnery
Duben 2003
|
