Zpět na hlavní stránku
Přepnout na KOMIKS
Nabídka
- Hlavní stránka
Historie
MAGNERON
Politika
Portrét
Recenze
  - Chystané knihy
Sekyroviny
Umění
  - Bůh stále neodpovídá
  - E-knihy
  - Sexuální kečup
Věda
- Galerie
- Archiv
- Členská sekce

Nejčtenější
- Mlčení nic ne (259005)
- Registrované (225245)
- Jak si naši p (88218)
- Takhle koment (69193)
- Cenzura české (63158)
- Píseň o rumu (60323)
- Sci-fi: Vrazi (59525)
- Já Tarzan (58887)
- Jak Rostislav (56835)
- Černá kniha m (42576)

Anketa
Momentálně není žádná anketa...

Vytvořeno v
Publikační systém AZRAEL 2.0

Novinky e-mailem
Chcete dostávat info e-mail s novinkami? Pak vepište svůj e-mail do formuláře a novinky vám začnou chodit přímo do vaší schránky!

Pokud už e-maily nechcete dostávat, odhlaste se zde.


Partneři
Oficiální stránky Andrzeje Sapkowského v ČR

Specializovaný web o komiksu

komiks.cz

SCIFIWORLD

Internetové knihkupectví KRAKATIT

Utopený Archimédes - Kritika pavědy

Nakladatelství Netopejr

CREW

FantasyPlanet.cz

Sponzoři

ORIGAMI komiks reklama
   Článek: Zbigniew Rybczynski
Vyšlo: 30.11.2002 | Rubrika: Portrét
Napsal: Dittmar Chmelař | Komentářů: 441 | Prohlížení: 6474

 
Portrét mága elektronického obrazu.
 

  

 Zbigniew Rybczyński - mág elektronického obrazu 

    O všeobecně známých pravdách se příliš nemluví. Berou se tak, jak jsou. Jednou z těchto pravd je skutečnost, že více než 95 % všech informací absorbujeme vizuálně, tedy prostřednictvím očí. Vizuálním fenoménem č.1 již drahnou dobu není kniha, ale její elektroničtí bratři a sestry - stínítka televizních obrazovek, displeje počítačů a plátna kin. Současná generace elektronikou odkojených teenagerů absorbuje své hrdiny právě prostřednictvím těchto rafinovaných zprostředkovatelů nových rájů. Ve všech pádech jsou skloňována jména jak tvůrců a autorů elektronických videoprojektů, tak i jejich hlavních hrdinů. Ti tvůrci, kteří jsou ve svých elektronických vizích nejspektakulárnější, nejkrutější, nejotevřenější a nejbezohlednější, se tetelí slávou na pomyslných piedestálech zájmu a uznání. Existuje však celá řada tvůrců, kteří oč méně jsou krutí, vypočítaví a podbíziví, o to více jsou ve svých výpovědích rafinovanější, inteligentnější a poetičtější. O to méně se však vyhřívají na prosluněných plážích zájmu a pochopení.

    Jedním z takových tvůrců je bezesporu polský Jorge Louis Borges elektronického obrazu, Zbigniew Rybczyński. O tomto vynikajícím umělci se již více než patnáct let mluví ve světě jen s nadšením a neskrývaným obdivem. Ve videoartu se stal stejným pojmem, jako celá řada jeho rodáků v jiných oblastech umění. Za všechny jmenujme například vynikajícího ilustrátora Wojciecha Siudmaka a reklamního tvůrce Ryszarda Horowitze. Ve své rodné zemi je však Zbig Rybczyński prakticky neznámý. Je prvním a zatím jediným Polákem, který dostal filmového Oscara. Je absolutním workoholikem, králem světového videoartu - druhu umění, který je dnes ještě popelkou, ale popelkou skrývající v sobě neskutečně silné a zatím ještě ne zcela rozpoznané možnosti a perspektivy.

    Zbigniew Rybczyński je absolventem uměleckoprůmyslové sochařské školy v Łódżi. Zde se také později stal absolventem Łódzkiej szkoły filmowej v oboru kameramanství. Těsně po skončení školy vytvořil několik krátkých, experimentálních filmů, z nichž film s názvem TANGO (1980) mu přinesl v roce 1983 Oscara v kategorii animovaných filmů. Byl to poslední Rybczyńského film, který natočil v Polsku. V roce 1983 Zbig opouští svou rodnou zem. Získání Oscara a také mnohé kontakty, které získal během svého vysokoškolského studia, vytvořily reálný předpoklad pro velice zdařilý start tohoto nadějného tvůrce ve Spojených státech. Fascinovala ho filmová a audiovizuální technika. Práce v amerických filmových společnostech, které disponovaly nejmodernější technikou, byla pro něho příležitostí k fascinujícím vizuálním experimentům. Začal reklamami a videoklipy. Úspěšná práce na tomto poli mu pomohla získat finanční prostředky pro realizaci vlastních filmových projektů.

    Prvním Rybczyńského filmem, který vzbudil zájem kritiky, byly SCHODY (STEPS, 1987) - půlhodinová reportáž z fiktivního výletu amerických turistů "dovnitř" veleslavného díla světové kinematografie, Eisensteinova KŘIŽNÍKA POTĚMKINA. Bujará, bezstarostná skupina Američanů vedená sovětským průvodcem se prochází po oděských schodech, na kterých právě vrcholí slavná filmová scéna pochodu ozbrojených kozáků. Do autentické černobílé sekvence filmu Rybczyński pomocí velice náročných, precizně vycizelovaných postupů přivádí barevné postavy rozjařených yankeejů. Velice osobitým způsobem komentují sled událostí, kterých se účastní. Film vrcholí závěrečnou scénou s kočárkem řítícím se po schodech dolů. Nemluvně nakonec nezahyne, ale ocitá se na barevné, lepší a hlavně bezpečnější straně skutečnosti.

    Dalším Zbigovým počinem byl ČTVRTÝ ROZMĚR (THE FOURTH DIMENSION, 1988), poetická, vizuální miniepopej o setkání muže a ženy a jejich následném milostném splynutí. Těla obou milenců spolu se stěnami pokoje, okny a dveřmi se pomalu ohýbají, prodlužují a začínají se stáčet kolem své osy jako molekula dvoušroubovicové molekuly DNK. To vše v taktu neskutečně sugestivní hudby neméně slavného polského jazzového houslového iluzionisty Michała Urbaniaka. Film je fascinující z mnoha různých důvodů. Především tím, že se Zbigovi Rybczyńskému podařilo zcela jednoznačně dokázat, že filmový obraz nemusí být jen reprodukcí reálné skutečnosti, ale že je možné skutečností manipulovat zcela libovolným a navýsost fantaskním způsobem a přitom ji podrobovat neustálým experimentům. Aby toho všeho Zbig dosáhl, zcela vypustil montáž tohoto 26 minut trvajícího filmu. Zbig prostě natočil 26 minutový film, jehož každý záběr pak speciální počítač po dobu 27 dní 48O krát znovu přefotografovával. Každý následný snímek byl fázově posunut o jeden řádek oproti předcházejícímu. Na pozadí každého řádku byl rozdělený obraz. To vše pak bylo příčinou onoho opravdu šokujícího výsledného dojmu umožňujícícho překonat "odpor hmoty". Na tom všem by nebylo nic až tak překvapivého, kdyby Zbig pracoval s digitalizovaným videobrazem, a ne s klasicky nasnímaným, 36 mm filmovým pásem(!!!). Neskutečné, neuvěřitelné, šokující! A to byl teprve začátek! Téměř neomezené možnosti videoartu umožnily Zbigovi realizaci projektů a věcí, o kterých mohl zatím jen snít.

    V roce 1989 natáčí Zbig svůj další film s názvem ORCHESTR (Ł ORCHESTRA). Je to zároveň Zbigův první středometrážní film, který byl natočen ve spolupráci pařížského experimentálního studia Ex-Nihilo, japonské televizní stanice NHK, americké PBS a francouzského Canalu+. Samotný film je složen ze šesti surrealistických epizod podmalovaných Mozartovou, Chopinovou, Albinoniho, Rossiniho, Schubertovou a Ravelovou hudbou. Tentokrát Zbig použil videokameru spřáženou s počítačem. Základní sekvence byly natočeny v Pařížské Opeře, Louvru a v katedrále v Chartrés. Herci byli nasnímáni ve studiu v New Jersey, aby pak byli pomocí počítače vmontováni do Zbigem naplánované scenérie, zatímco jejich pohyby byly přesně sesynchronizovány s hudbou. Perfektní jakost výsledného orazu byla umožněna díky použití televizního obrazu v systému high definition (obraz o vysoké rozlišovací schopnosti - 1125 řádků místo tradičních 625). Tato technika kromě jiného umožňuje získávat poměrně rychle velice komplikované speciální efekty překrýváním jednotlivých záběrů v digitalizované podobě.

    ORCHESTR je Zbigovou vizí osudu člověka. Jednotlivé sekvence Zbigova filmu hovoří o pomíjivém smyslu života, o jeho radostech, ale i strastech. Sotvaže je člověkovi dopřáno ochutnat z číše životních slastí, okamžitě o ně přichází. Pro nás, pohrobky komunistické totality, má zvláště sugestivní příchuť a podtext závěrečná pasáž filmu s názvem Bolero. Zbig ji natočil jako svou reakci na pád berlínské zdi symbolizující zánik jedné z mnoha černých můr, které kdy lidstvo sužovaly.

    Zbigův film ORCHETR byl po zásluze oceněn celou řadou cen : Velkou Cenou festivalu elektronických filmů v Tokio, cenou Emmy v Hollywoodu, Prix Italia a celou řadou dalších.

    Nesporné úspěchy a přízeň kritiky umožnily Zbigovi získat další sponzory. Vybudoval si vlastní filmové studio Zbig Vision, které je vybaveno nejmodernější audiovizuální technikou. Jeho hlavním sponzorem se stala firma SONY. Jejich spolupráce je výhodná pro obě strany. Nejmodernější technika umožňuje Zbigovi realizaci i těch nejfantastičtějších záměrů, firma SONY zase díky Zbigovým experimentům získává inspiraci pro další vývoj audiovizuální techniky.

    Jedním z posledních Zbigových amerických prací je film Kafka. Tento film je součásti velkého cyklu s názvem Audiovizuální Encyklopedie. Vychází z Kafkových památníků a dopisů Felicii a z fragmentárních citací z jeho děl. Film je koncipován jako životní pouť Kafky od okamžiku jeho narození až do smrti ve formě dlouhé, mučivé pouti nekonečnou řadou pokojů, prázdných setkání a rozmluv. Podobným způsobem realizoval Zbig v roce 1987 svůj nejslavnější videoklip k písni Imagine od Johna Lennona. Na rozdíl od něho Zbig tentokrát sáhl k umělým exteriérům ve formě miniaturních kulis z kartonového papíru postavených na manipulačním stole ve studiu.

    Zbig Rybczyński je v prvé řadě tvůrcem vizuálním. Teprve pak následuje hledání filozofického a obsahového podtextu představeného tématu. O Zbigově umělecké dovednosti svědčí jen jemu vlastní přizpůsobování nejpokrokovější audiovizuální technologie zcela jedinečné básnické představivosti a velice inteligentnímu a rafinovanému smyslu pro humor. Ne nadarmo je Zbig již dnes přirovnáván k takovým velikánům filmového umění, jakými byli Melies, Bunuel a Chaplin.

Vybraná filmo-videografie

- ZUPA (Polévka)

- ATAK (Útok)

- TANGO

- STEPS



- THE FOURTH DIMENSION

- Ł ORCHESTRA

- MANHATTAN

- KAFKA  


  
 
Související články:
Nebyl nalezen žádný související článek...
 
Komentáře čtenářů:

ORIGAMI komiks reklama
Hodnocení článku
Ohodnoťte tento článek dle toho jak se vám líbí.

Průměrné hodnocení:
--vynikající--

Vynikající (1)
Dobrý (0)
Nic moc (0)
Velmi slabý (0)
Bůh stále neodpovídá
09.04.2003
Krajina po záplavě
Dittmar Chmelař
... má své nesporné výhody a přednosti!...
[více]

E-knihy
20.10.2014
Železo 10
Dittmar Chmelař
10. část SF románu Vojtěcha Mornsteina na pokračování....
[více]

Historie
12.01.2016
Jak tomu bylo za 2. světové.
Dittmar Chmelař
......
[více]

Chystané knihy
17.06.2004
Černá kniha minulosti
Rostislav Hedvíček
......
[více]

MAGNERON
10.07.2010
MAGNERON
Dittmar Chmelař
Diagnostika a léčba lidských onemocnění na základě spektrální analýzy vířivých magnetických polí lidského mozku....
[více]

Politika
05.08.2016
O nacionalismu.
Dittmar Chmelař
......
[více]

Portrét
20.09.2004
Takhle komentuje Jaromír Bosák .............no prostě paráda!
Dittmar Chmelař
Takhle komentuje více než profík....
[více]

Sekyroviny
19.08.2017
Orgasmus na úřadě.
Dittmar Chmelař
...aneb Jak nestárnout....
[více]

Sexuální kečup
31.03.2003
Mlčení nic nezmění.
Dittmar Chmelař
...Hmmm...Kéž by to byla pravda!...
[více]

Věda
18.06.2015
O maskulinizaci vědy.
Dittmar Chmelař
......
[více]

Naše ikonka
ORIGAMI


Coded by Pavel Nero Kramný | Graphics by Josef Fraško
© 1995 - 2017 Dittmar Chmelař - MikroMedia

MirkoMedia